Juan a Rosa jsou naši první zdejší  přátelé. Přede 2 roky jsme si na týden pronajali jejich dům a od té doby jsme v kontaktu. Juan se věnuje rehabilitaci a alternativní medicíně, Rosa pracuje v obchodě s organickými produkty. Bylo tedy logické, že se Vr. s přetrvávající bolestí ramene obrátil právě na ně. Po zevrubném vyšetření a mnoha otázkách co, kdy a v jakém množství jíme a děláme, Juan prohlásil, že v našich každodenních zvyklostech je skoro všechno špatně. A to jsme si mysleli, jak zdravě žijeme! Vr. prý rameno bolet nepřestane, dokud radikálně nezmění stravovací i sportovací návyky. Protože jsme jedna duše, jedno tělo, řekla jsem, že do toho jdu s ním. Ani jeden jsme ale netušili, jak to bude časově i finančně náročné. 

Ušetřím vás podrobností o jídelníčku, kterým bychom se měli řídit a v němž zaujímají význačné místo jídla jako: naturální rýže s cizrnou, naturální rýže s čočkou, naturální rýže se semínky chia, cizrna s čočkou atd. Když jsem se zeptala, co k tomu, Juan překvapeně povytáhl obočí a vysvětlil mi, že dvě suroviny představují chuťově i co se týče živin víc než bohatý pokrm. 

A pak zaznělo zcela zásadní doporučení – zakoupit si odšťavňovač. Dva dny jsme váhali, než jsme vyrazili do největšího místního obchodu s domácími spotřebiči, odhodláni investovat do svého zdraví. Možná nás měl varovat pohled na prodavačku dlouho (a v konečném výsledku marně) zápasící s jednotlivými součástmi ve snaze přístroj složit dohromady. Ale nestalo se a přístroj zaujal čestné místo na jídelním stole v kuchyni, kde už stojí kávovar, racletovač a robot, protože kuchyň – ač poměrně velká – má pro naše potřeby příliš malé odkládací plochy.

Od té doby odšťavňovač výrazně reguluje náš denní režim. Vstáváme o hodinu dříve, abychom si vyrobili čerstvou šťávu a teprve hodinu poté posnídali. Nutno říct, že vymýt veškeré zbytky ovoce a zeleniny ze šneku, sítek, násypky a trubiček přístroje trvá tak dlouho, že vlastně  ani moc velká prodleva mezi vypitím „vitamínové bomby“ a snídaní nevzniká. Totéž se opakuje před večeří, takže své odpolední aktivity  zkracujeme tak, abychom už kolem 5 začínali s přípravou druhého denního „životabudiče“. Dalším zásadním faktorem je – jak postupně zjišťujeme – správná volba (nebo eliminace) jednotlivých druhů zeleniny a ovoce a taktéž poměru mezi nimi, neboť některé kombinace vás donutí celý den strávit v bezprostřední blízkosti WC. A to jsem ještě nezmínila, že k nákladům na pořízení přístroje musíme jen za první týden připočíst 2 trička potřísněná zeleninovými šťávami (a tudíž zničená),  jednu rozbitou sklenici, několik dávek už vylisované šťávy, které v důsledku nepozornosti vytekly na podlahu, několik obarvených utěrek, několik spotřebovaných rolí papírových utěrek a nekonečné utírání upatlané pracovní plochy a podlahy.

Další patálií je kategorický zákaz jízdy na kole pro Vr.  dokud rameno úplně nepřestane bolet. Pokud by vás zajímalo, jak Juan vypadá, je to výrazně rachitický typ vážící odhadem 50 kg a nepůsobící ani zdálky zdravým dojmem. Tolik tedy Juan.

Rosa vypadá o poznání lépe. Tato energická a veselá osůbka nám prodala konopný olej, kterým si máme 20 minut denně potírat jakoukoli část těla která potřebuje vyléčit, a dále několikeré pastilky a lektvary prý výhradně organického původu, vesměs výtažky z nějakých mořských potvor. Pach linoucí se z lahviček by tomu odpovídal. Všechny preparáty je nutné brát ve zcela určité hodiny, ale pozor, máte-li  brát něčeho např. 15 kapek, nemůžete to odfláknout tak, že je do sebe prostě zvrhnete najednou. Je zapotřebí spolknout 3 x 5 kapek v pětiminutových intervalech… Ale lze to brát taky tak, že vzhledem k tomu, kolik jsme za těch pár malých krabiček vysolili, si aspoň užijeme trochu psiny, ne?

A taky nás napadlo, jaké štěstí, že už nepracujeme, protože v běžném pracovním životě by se takto intenzívní péčí o zdraví člověk uštval k smrti.