V jednom rohu našeho „obýváku pod širou oblohou“ jsme si vymysleli venkovní sprchu. Prvotní nápad byl skvělý. Jeho realizace se však s plynoucím časem a s každým dalším problémem, který bylo nutné vyřešit (a že jich bylo!), změnila na Vráťovu noční můru. Jelikož na toho, kdo v prostoru budoucí sprchy zrovna pracoval, nebylo vidět, začali jsme mu říkat „zašívárna“ 😂. Vzhledem k tomu, jak moc se tam Vr. nadřel, a kolik „bobříků“ vytrvalosti si tam splnil, to byl název zcela nepatřičný.  

Počáteční jámu vykopal vloni na podzim Mane a když jsem tam vzápětí kvůli fotce naaranžovala Vr. v bílé košili, trefně poznamenal, že na radnici v Haría to chodí úplně stejně – u každého výkopu či stavby, které v potu tváře vytvoří námezdní dělníci, se pak vyfotí funkcionáři 😂.

Vr. odpracoval i několik nočních směn, např. když nestihl zpracovat maltu do tmy.

Práce zbylo dost i na mne 😆.
Poté, co jsem se do akce vložila, nabraly věci rychlý spád 😆.

A konečný výsledek…