Vítr prostě neukecáš...

Vítr prostě neukecáš...

… aneb další stavba před námi 🙈……? 

Už druhým rokem se snažíme o vytvoření útulného prostoru, kde by se dalo grilovat, popíjet, sedět s přáteli, číst, či prostě jen tak lelkovat, aniž by vám vítr rval kusy jídla od úst, museli jste na sebe s kamarády hulákat, anebo opakovaně běhat pro časopis až na sousedův pozemek.

Pergola se ukázala k tomuto účelu jako zcela nevyhovující, resp. vhodná na dvě věci 😁. První verzi – plechovou – nám vítr zmačkal na šrot necelou hodinu po jejím vztyčení. Co byste taky chtěli po čínském výrobku určeném zřejmě do asijské mlžné džungle… Druhou pergolu jsme tedy sešroubovali z trámků, a utěšovali se tím, že z první pergoly využijeme aspoň střešní plachtu. I tato představa se ukázala jako naivní, a to hned po druhém sezení ve větru, po kterém z plachty zůstaly jen cáry a všechny tyčky, na kterých byla upevněná, vítr rozlámal na kusy (no což, budou se hodit jako podpěry ke stromkům 😂).

Po tomto debaklu jsme se vůči větru zatvrdili a rozhodli se pod pergolou trávit čas jen při bezvětří 😂😂😂. Přátelé, vy kdo znáte povětrnostní situaci na Lanzarote, tak se teď určitě spolu s námi hlasitě smějete a ani trochu vás nepřekvapuje, že za této podmínky jsme si do venkovní kuchyně další 3 měsíce nesedli ani jednou… 😂

A pak se jednoho rána Vr. celý natěšený vzbudil a seznámil mě s řešením, které v noci vymyslel a které mě okamžitě nadchlo stejně jako jeho – přebudujeme pergolu na altán!👌🤗

Vr. nezůstal nic dlužen svému hvězdnému znamení Střelce: za hodinu už nám do Dacie nakládali betonové bloky, za další hodinu je vyskládal mezi trámky pergoly 💪, a po obědě (když realisticky zhodnotil kolik práce, námahy a času si celá akce vyžádá) prohlásil, že žádný altán stavět nebude 😲, betonové bloky odvozí v kolečku sousedovi, koupíme si každý pořádnou zimní bundu, a jestli se mi to nelíbí, ať si altán zbuduju sama 🙄. Howgh. Nato usedl k televizi a ze záznamu si na plné pecky pustil závod F1 v Monte Carlu.