Další den jsme si (zejména Vr.) spravili náladu v Muzeu Porsche ve Stuttgartu. Pak jsme pokračovali přes francouzský Colmar, který určitě stojí za návštěvu pokud se vám líbí hrázděné domy,do Lyonu s katedrálou, obřími murály a antickým divadlem, jehož zvláštností jsou dva amfiteátry – větší určený pro dramata a menší pro poezii a hudbu, a následně sjeli z dálnice a zamířili po státních – a tedy neplacených – silnicích do francouzského vnitrozemí. Pokud bychom jeli celou cestu Francií po dálnici, zaplatili bychom na mýtném kolem 100 €. Naše trasa je zhruba stejně dlouhá, co se týče kilometrů, ale časově – samozřejmě – mnohem delší. Když ovšem nikam nespěcháte…

Kromě finanční úspory to byla příležitost projet oblast Gorges du Tarn, což je scénické údolí a soutěska říčky Tarn, která je v létě oblíbeným cílem vodáků. Tam jsme měli možnost velice názorně vidět ubývání vody v krajině, tak hojně zmiňované v poslední době. Ačkoli oblast už několik dnů před naším příjezdem začaly sužovat vytrvalé lijáky, koryto někdejší bystřiny bylo na mnoha místech téměř vyschlé. V soutěsce se krčí několik malých starobylých vesniček z kamenných domků, které ve vás vyvolávají dojem 18. století. V dešti a sychravém počasí na konci září tady chcípl pes.

Navíc tato oblast leží relativně daleko od „civilizace“, rozuměj dálnice, obchodních center a specializovaných služeb…  zkrátka, je to asi to poslední místo, kde byste si přáli mít problém s automatickou převodovkou 🤔. A právě to se nám tam stalo. Včera jsem matně cítila, že s naším Chevroletem něco není v pořádku, zatímco Vr. už to zřejmě věděl najisto, soudě podle jeho podrážděnosti. Pozdě odpoledne šel s pravdou ven a oznámil mi, že nám chybí v převodovce asi 1 – 2 litry speciálního oleje, který se tady možná 🤨 bude těžko shánět. Mechanik ho zřejmě při revizi motoru zapomněl dolít 😱, a bez něho se převodovka brzy zadře. Po zastávkách u dvou benzínek a ve třech servisech, se ukázalo, že měl pravdu (proboha, proč musí mít Vr. vždycky pravdu!?!) – nikdo z nich uvedený olej neměl. Večer v notně omšelém Grand Hotelu ve vesničce Frézac se nesl v pochmurném duchu, neboť zpoza rohu opět vykoukla hrozba odtahu auta, rušení hotelů, shánění letenek atd.  

Muže, holt, je potřeba milovat, ale nesnažit se jim porozumět…