Znáte vosy hrnčířky?
By in

Znáte vosy hrnčířky?

Když jsme ty tvrdé, asi 4 cm dlouhé „šišky“ v barvě zdejší hlíny uviděli poprvé, mysleli jsme si, že je to nejspíš nějaký zkamenělý trus. Jak se s postupem stavby tenčily částky na našich účtech, začali jsme si pohrávat s myšlenkou, zda by se na těch „bobcích“ třeba nedalo zbohatnout podobně, jako na koprolitech 🤣 (zkamenělý dinosauří trus, ze kterého se dnes dělají šperky a  kamínky do některých švýcarských hodinek)… ponechme stranou, jak opojnou radost asi zažívá žena obdarovaná dinosauřím lejnem 🤣 (byť zkamenělým).

Pak jsme zjistili, že „šišky“ jsou duté 😲 a vzápětí v TV natrefili na pořad, který nás nenechal na nejmenších pochybách, že se jedná o hnízda vos hrnčířek. Ty tvoří zmíněné trubičky z hlíny a slin, vnitřek naplní potravou (hmyzem), vloží vajíčko a otvor zalepí, aby se zárodek v klidu mohl vyvíjet.

Zmíněné válečky se v minulosti na Kanárech používaly jako jakési primitivní píšťalky.

Takže žádné terno z toho nekouká…

Tequila, mezcal, či sisal
By in

Tequila, mezcal, či sisal

… co vyrobíte záleží na tom, jaký druh agáve jste zasadili 😊. Agáve je rod mohutných sukulentů pocházejících ze střední Ameriky a Mexika, ve své domovině čítající kolem 200 druhů. Jedná se o monokarpické rostliny, které když dospějí (podle druhu 5 – 9 let) pouze jedenkrát vykvetou, poté se vysemení a uhynou.

Agáve obecná, někdy nazývaná podle místa původu americká, se pěstuje po celém světě jako okrasná rostlina. Stvol se žlutými květy je velmi působivý a může dosahovat výšky téměř 10 metrů. Obyvatelé Kanárských ostrovů někdy suchý stvol po odkvětu používají jako vánoční stromek a zdobí ho.Z jádra (srdce) agáve, což je středová část po odsekání listů se vyrábí tequila a mezcal. Tequila vzniká z agáve modré a mezcal, který je považován za poněkud lidovější pití ze zhruba 30 druhů agáve zelené. Další rozdíl mezi tequilou a mezcalem spočívá v tom, že pro výrobu mezcalu se srdce agáve vyudí, aby napoj získal kouřovou chuť. Poté se hmota rozdrtí, fermentuje a nejméně 2x destiluje. Srdce dospělé agáve může vážit až 100 kg a lze z něj vyrobit až 65 litrů destilátu. Z agáve sisalové se – jak už sám název říká – získává sisalové vlákno. Název sisal je odvozen od mexického města Sisal na Yucatánu.

Agave attenuata
By in

Agave attenuata

Jedná se o velmi mohutnou rostlinu, která v dospělosti vyvoří dlouhý obří květ neobvyklého ohnutého tvaru dosahující výšky až 3 metrů. V češtině se jí říká dračí agáve, liščí ocas, či labutí krk. A protože patří k monokarpickým rostlinám, jakmile jednou vykvete a vytvoří semena, odumírá, protože do procesu reprodukce vložila veškerou energii. Agave attenuata má ještě jednu – pro pěstitele – fantastickou vlastnost: na kmínku tvoří nové výhonky i s kořínky (či oddenky)! Takže když výhonek odloupnete, nemusíte se strachovat, zda si je vytvoří.

Do poslední minuty není jasno
By in

Do poslední minuty není jasno

… nejen, kdo vyhraje, ale ani to, zda se závod vůbec uskuteční. Plavecký závod Travesía a nado El Río, který se pořádá každý rok ve druhé polovině září – případně první polovině října – v úžině El Río mezi Lanzarote a La Graciosa měří „pouhých“ 2 600 m, ale vzhledem k silným mořským proudům patří k jednomu z vůbec nejnáročnějších plaveckých závodů na Kanárských ostrovech. Plave se z La Graciosa na Playa del Risco na Lanzarote, v opačném směru je to kvůli již zmíněným mořským proudům a silnému větru ze severu prakticky nemožné. Poprvé se akce konala v roce 1993 a zúčastnilo se jí 50 plavců. Ti „prozkoumali a vytyčili“ trasu mezi oběma ostrovy, která se od té doby plave…

… tedy v případě, že to povětrnostní podmínky dovolí. Například loňský – 28. ročník – byl kvůli nepřízni počasí 36 hodin před startem zrušen.

Framboyano (Delonix regia)
By in

Framboyano (Delonix regia)

Možná ho znáte spíš pod názvem rudý akát, ohnivý strom případně flamboyant. Ve španělštině se však z nějakého důvodu píše s „r“ namísto „l“. Vyznačuje se nápadnými červenými či oranžovými květy, díky kterým je považován za jeden z vůbec nejkrásnějších stromů. Nejsou to ale jen květy, co vás na první pohled upoutá, skoro stejnou pozornost si zaslouží i střapaté štavnatě zelené listy a tvar stromu připomínající široký deštník. Z výše uvedených důvodů je framboyano ideální jako solitér, aby v plné míře mohla vyniknout jeho krása. A ještě z jednoho důvodu – tvoří mělké kořeny táhnoucí se pod povrchem mnoho metrů, a proto se nedoporučuje zasadit ho blízko zahradních cestiček, potrubí, či bazénu, které by mohl svými kořeny poškodit. Framboyano pochází z Madagaskaru a do světa se začal šířit před necelými 200 lety. Roste poměrně rychle, každroční přírůstek může činit až 1 m do výšky a 2 m do šířky.Další zajímavostí je, že framboyano je alelopatický strom. Že nevíte, co to znamená, přátelé? Já to ještě před několika měsíci taky nevěděla 😀. Ale dnes už můžu „machrovat“ – znamená to, že v jeho bezprostředním okolí neroste žádná jiná rostlina (třeba tráva), protože jeho kořeny vylučují toxiny. 

Tenerife: gigafactory na dovolenou
By in

Tenerife: gigafactory na dovolenou

V loňském roce navštívilo Tenerife 6,5 miliónu turistů, dosud nejvíc v historii ostrova. Letos bude tento rekord velmi pravděpodobně překonán…🙈

V 60. letech minulého století začaly poblíž rybářské vesnice Los Christianos vyrůstat první hotely. Během let v důsledku vysoké poptávky po rekreačním ubytování vznikl podél jihozápadního pobřeží zvaného Costa Adeje souvislý pás hotelových a apartmánových komplexů, který je s ohledem na množství a zejména nevalnou kvalitu! zdejších pláží mnohonásobně předimenzovaný. Dnes situace dospěla do bodu, kdy se slabším povahám při pohledu na masivní hotelovou zástavbu a davy u hotelových bazénů dělá šoufl 🤮. A dvojnásob poté, co na vlastní oči spatří proslavenou pláž Playa de Las Américas, kvůli které lidé přilétají ze vzdálenosti několika tisíc kilometrů… 🤔 😱

Pláž je sice jednou z mála se světlým pískem (dovezeným z Afriky) a rozlehlá, ale žádný její úsek nám nepřipadá natolik lákavý, aby kvůli němu člověk vážil cestu byť z vedlejšího ostrova, natož z kontinentální Evropy… 😂Mnoho turistů často po celou dobu dovolené ani nevytáhne paty z hotelových komplexů, protože tam mají vyhřívaný bazén namísto studeného oceánu a je blíž, než pláž. Dalším velkým nepřítelem jakýchkoli výprav mimo rezort bývá i program „all-inclusive“, neboť  neuváženou procházkou k moři byste mohli zmeškat nějakou mňamku 🤣. Letoviska na severním pobřeží nejsou tak přelidněná, jejich zásadní nevýhoda však spočívá v nejistém počasí, časté oblačnosti a odpoledním mrholení. I v případě, že svítí slunce, má tamější světlo jakýsi zvláštní ponurý nádech. A především – nejsou tam téměř žádné pláže (a se světlým pískem už vůbec ne). Bezesporu nejhezčím rezortem je Puerto Santiago Los Gigantes na jihozápadním konci pásu turistického ubytování. Není příliš velké, (téměř) tam nestojí výškové hotely, má velké množství slunečných dní, bezvětří a příjemnou pláž (černou). Když jsme ji uviděli poprvé, tvrzení, že se jedná o jednu z nejkrásnějších na celém ostrově, jsme považovali za trochu přehnané, ale po 10 dnech a návštěvě mnoha dalších pláží jsme snížili laťku 😃 a uvěřili.  Máte-li v plánu strávit tam dovolenou, budete velmi pravděpodobně se svým výběrem spokojeni. Je však třeba mít na paměti, že tam na každém kroku narazíte na velmi početnou ruskou komunitu (ostatně jako na celém Tenerife) 🤔.

Další známé pláže, jak vypadají bez úprav a filtrů:

  • Playa Fañabé  severní část 🤔 a pěkná jižní část,
  • El Médano použitelná pouze pro surfování, protože ji bičuje prudký vítr,
  • Las Teresitas považovaná za jednu z nejhezčích pláží, díky hrázi tam však nejsou vůbec žádné vlny, takže si připadáte jako na Macháči 😃,
  • Las Gaviotas – kousek za městečkem San Andrés, bez jakékoli vybavenosti,
  • Puerto de La Cruz severní pláž a jižní pláž,
  • La Almáciga  v severní části ostrova.

A, samozřejmě, všude buďte připraveni na těžkotonážní sousedy…

Tenerife: kousek podzimního Česka
By in

Tenerife: kousek podzimního Česka

Přesně takový byl první pocit, který v nás vyvolal výlet do rurálního parku Anaga v severním výběžku ostrova: chladno a vlhko pronikající do morku kostí, nízké šedé mraky převalující se přes vrcholky kopců, ostrý vítr a občasné mrholení. Pravda, bylo o něco tepleji než v listopadu v Česku (asi 15 – 18°C), ale vzhledem k tomu, že na pobřeží bylo v tu dobu 35°C, tak se jednalo o velký teplotní šok. Krajina Anagy je protkaná spoustou trekových pěšin a pokud se v ní chvíli touláte, na druhý pohled objevíte její malebnost, zadumanost, jakési zvláštní tajemno a určité až magické kouzlo. Rozeklané skalní štíty a maličké vesničky ve svazích střídavě vystupují z mraků a zase v nich mizí; vavřínové lesy díky mlžnému oparu a polarizaci světla navozují dojem pohádkových výjevů. Navíc si užijete i notnou dávku vzrušení, zda se určitý vrcholek na chvilku vynoří z mraků a podaří se vám ho spatřit, či nikoli. Tolik za mne.

Vr. hodnocení bylo o poznání pragmatičtější a skeptičtější – podle něho je naprostý nesmysl, aby se kdokoli z Česka jezdil o dovolené dobrovolně podívat na něco, v čem bude dalšího půl roku žít den co den 😂. Vráťovi – který už 5 let žije na slunci a u moře – bohatě stačila půldenní tůra a dalších 10 let prý nic podobného vidět nemusí (ani nechce)! Nemluvě o tom, že jsem si během výletu několikrát vyslechla sugestivní otázku, zda už jsme toho neviděli dost a mohli bychom se tedy vrátit… 🤣

Tenerife: první moderní město světa
By in

Tenerife: první moderní město světa

San Cristóbal de La Laguna založilí původní obyvatelé guančové pravděpodobně roku 1496 na místě bývalého jezera či laguny a do roku 1833 byl faktickým hlavním městem a současně také největším městem Kanárských ostrovů. Soustřeďovala se zde bohatá vrstva obyvatel, aristokracie, náboženské instituce a byla zde založena vůbec první univerzita Kanárského souostroví. Dnes je druhým největším městem na Tenerife a žije v něm zhruba tolik obyvatel, jako na celém Lanzarote (160 000) 😀. La Laguna se sítí pravoúhlých ulic soustředěných kolem centrálního náměstí s katedrálou se stala prvním „moderním“ městem. Toto uspořádání se natolik zalíbilo mořeplavcům, dobyvatelům, obchodníkům a objevitelům, že začali stejný koncept uplatňovat při zakládání nových měst v Jižní Americe. Dnes se  La Laguna a hlavní město Tenerife Santa Cruz natolik rozrostla, že utvořila dvojměstí.  V hlavním měste Santa Cruz návštěvníka na první pohled upoutá velkoryse pojaté moderní auditorium ve tvaru stylizované vlny (z dalších stran připomíná žehličku, anebo dokonce zadek 😜) na přímořské promenádě.  

U jeho paty je navršená hráz z kamenů s portréty hudebních velikánů (poznáte jednoho českého na druhé fotce?) i některých celebrit, co odmítají zestárnout.

V bezprostředním sousedství byl podle návrhu Césara Manrique postaven Parque Marítimo, který byl dokončen až krátce po jeho smrti.Uvedené dvojměstí je jediným místem na Kanárských ostrovech, kde můžete uvidět tramvaje. 

Tenerife: Loro Park
By in

Tenerife: Loro Park

Poprvé jsme park navštívili před 25 lety, tehdy to byla oplocená ohrada s pár kozami, králíky, pštrosem a dětskými houpačkami. Dnes je to plnohodnotná, moderně pojatá ZOO s krásnými výběhy, mnoha vzácnými exempláři zvířat (např. tygrem bílým), zvířecími představeními a strategií záchrany zvířat a jejich navracení zpátky do přírody.
Na blaho zvířat se zde dbá – např. v pavilonu tučňáků panuje příšeří, protože na jižní polokouli je momentálně období zimy. Za svou činnost v oblasti udržitelnosti životního prostředí a ochrany zvířat obdržela zahrada mnoho mezinárodních ocenění.
Všechny expozice a pavilony jsou mimořádně zdařile esteticky navržené. Nám se nejvíc líbil pavilon tučňáků, akvárium a zejména Aqua Viva – fascinující svět medůz 😲👍.

Doporučení v průvodcích, abyste si na návštěvu vyhradili celý den, není nikterak přemrštěné. 

Tenerife: pyramidy v Güímaru
By in

Tenerife: pyramidy v Güímaru

Popravdě, nečekejte nic velkolepého. Nevypadají špatně, ale výšky, mohutnosti, natož stáří těch egyptských, mayských, či aztéckých zdaleka nedosahují. Koncem minulého století je zpopularizoval známý norský dobrodruh, cestovatel, laický archeolog a antropologThor Heyerdahl, který jim přisuzoval astronomický a geoorientační význam. Hypotéza, že sloužily jako orientační bod pro námořní výpravy plující mezi americkým kontinentem a Evropou je, samozřejmě, daleko atraktivnější, než poukazovat na skutečnost, že v nedávné minulosti bývalo zvykem rolníků vršit pyramidy z kamenů  které jim na polích překážely při orbě 😂. Podobné pyramidy byly na Tenerife na mnoha místech, a jen v samotném Güímaru jich původně stálo 9.

V etnografickém parku na severním okraji městečka si můžete kromě pyramid prohlédnout ještě muzeum, pavilon s informacemi o Thoru Heyerdahlovi a vystavené makety tří plavidel, se kterými na svých výzkumných plavbách postupně zdolal 3 světové oceány (v muzeu v Oslu toho uvidíte víc 😀), pavilon věnovaný Velikonočnímu ostrovu a kolonizaci Polynésie, udržitelnou zahradu (prakticky každá na kanárských ostrovech 😀), tropicárium (taktéž 😀), jedovatou zahradu a dětské hřiště.

Ano, přátelé, máte pravdu, že je to takový trochu nesourodý mišmaš všeho možného, snad aby ospravedlnili výši vstupného, které není laciné (www.piramidesdeguimar.es) 🙈. Nejvíc ze všeho nás zaujala zahrada jedovatých rostlin.

Doporučení v průvodcích, abyste si na prohlídku vyhradili celý den, je dle našeho názoru velmi přemrštěné. A pokud by vám bylo líto peněz za vstupné (celkem oprávněně 😀), vězte, že nejlepší výhled na pyramidy se vám otevře dírou v živém plotu kousek nalevo od vstupní haly 🤣.