Snídaně v altánu
Čtenářský koutek
Odpolední káva. 
Pivko o páté.
Grilovačka
Štítek: jak se staví dům
Zase všude samý čurbes...
Dva dny po rezolutním a zcela definitivním zrušení „projektu altán“ Vr. ráno oblékl pracovní triko a šortky, rozmíchal si maltu a pustil se do vyzdívání prostoru mezi dvěma trámky pergoly. Já ani nedutala a jen zpoza záclony sledovala dění na terase, připravená nosit nápoje, běhat pro zapomenuté pracovní nářadí a případně být tím prvním na ráně, komu si Vr. postěžuje, či vynadá, kdyby se práce nedařila. Ale, kupodivu, dařila se. 
Samozřejmě, od toho rána máme na terase už zase pytle s cementem 🙈, na bílé podlaze àla César Manrique cákance od malty a úlomky betonových bloků 🙈, v záhonech poházená prkna 🙈, v garáži piliny od prořezávání drážek v trámech 🙈 a v domě od všeho trochu, jak si chodíme do kuchyně pro pití.
Jo, a samozřejmě, auto plné cementového prachu 🙈, protože většina pytlů netěsní. Nemilé, ale nutné déjavu, protože to není tak dávno, co jsme si výše uvedeného užili měrou vrchovatou a navzájem se ujišťovali, že už nikdy víc. Jenže, bez toho stavebního nepořádku a špíny, holt, altán mít nebudeme…
Každopádně, kromě ryze pracovních nastávají i humorné momenty, např. když v den zahájení stavby náhle ze šatních skříní zmizely duté tyče na ramínka. A – ejhle! – objevily se rozřezané na kousky a zabetonované v patě zdi budoucího altánu, coby odtokové kanálky 😂.
Anebo, když ve snaze vychytat nejčastější směry větru jsme ze starých OSB desek stloukli jakousi maketu budoucího altánu a fotku rozeslali spoustě kamarádů. Až když od nich začaly chodit reakce typu: „Hezký! Ale nechtělo by to proříznout aspoň jedno malý okýnko?“, „Prima… neuvažovali jste o jiném materiálu?“, anebo „Super! A co takhle ty desky natřít?“ jsme pochopili, že náš provizorní výtvor považují zřejmě skoro všichni za finální verzi 😂, což nás do té doby ani na okamžik nenapadlo.
Vítr prostě neukecáš...
… aneb další stavba před námi 🙈……?
Už druhým rokem se snažíme o vytvoření útulného prostoru, kde by se dalo grilovat, popíjet, sedět s přáteli, číst, či prostě jen tak lelkovat, aniž by vám vítr rval kusy jídla od úst, museli jste na sebe s kamarády hulákat, anebo opakovaně běhat pro časopis až na sousedův pozemek.
Pergola se ukázala k tomuto účelu jako zcela nevyhovující, resp. vhodná na dvě věci 😁. První verzi – plechovou – nám vítr zmačkal na šrot necelou hodinu po jejím vztyčení. Co byste taky chtěli po čínském výrobku určeném zřejmě do asijské mlžné džungle… 
Druhou pergolu jsme tedy sešroubovali z trámků, a utěšovali se tím, že z první pergoly využijeme aspoň střešní plachtu. I tato představa se ukázala jako naivní, a to hned po druhém sezení ve větru, po kterém z plachty zůstaly jen cáry a všechny tyčky, na kterých byla upevněná, vítr rozlámal na kusy (no což, budou se hodit jako podpěry ke stromkům 😂).
Po tomto debaklu jsme se vůči větru zatvrdili a rozhodli se pod pergolou trávit čas jen při bezvětří 😂😂😂. Přátelé, vy kdo znáte povětrnostní situaci na Lanzarote, tak se teď určitě spolu s námi hlasitě smějete a ani trochu vás nepřekvapuje, že za této podmínky jsme si do venkovní kuchyně další 3 měsíce nesedli ani jednou… 😂
A pak se jednoho rána Vr. celý natěšený vzbudil a seznámil mě s řešením, které v noci vymyslel a které mě okamžitě nadchlo stejně jako jeho – přebudujeme pergolu na altán!👌🤗
Vr. nezůstal nic dlužen svému hvězdnému znamení Střelce: za hodinu už nám do Dacie nakládali betonové bloky, za další hodinu je vyskládal mezi trámky pergoly 💪, a po obědě (když realisticky zhodnotil kolik práce, námahy a času si celá akce vyžádá) prohlásil, že žádný altán stavět nebude 😲, betonové bloky odvozí v kolečku sousedovi, koupíme si každý pořádnou zimní bundu, a jestli se mi to nelíbí, ať si altán zbuduju sama 🙄. Howgh. Nato usedl k televizi a ze záznamu si na plné pecky pustil závod F1 v Monte Carlu.
Jakákoli změna - nadlidský úkol
Dosáhnout změny jakéhokoli údaje v libovolné smlouvě, či třeba na kartičce rezidenta, je téměř – a někdy zcela – úkol pro nadčlověka.
Změnu internetového tarifu u Movistar řešíme už od léta, kdy nám poskytovatel (po 6 měsících průtahů) zavedl kabel. Po nesčetných telefonátech, kdy jsme byli vždy ujištěni o tom, že naše žádost o změnu a reklamace přeplatku bude provedena s okamžitou platností (ale nic se nestalo), jsme se vypravili osobně do kanceláře v Arrecife. Tam nám pracovnice s pobaveným výrazem sdělila, že telefonické vyřizování jakéhokoli požadavku nikdy nikam nevede 🤪, na místě sepsala naši žádost a dostali jsme kopii záznamu. To bylo ale taky to jediné a dále se situace vyvíjela úplně stejně – tedy naprostá nečinnost 🤢. Tak jsme si v internetovém bankovnictví stáhli zpátky na účet platby za poslední dva měsíce. A představte si, přátelé, že hned druhý den začal poskytovatel naši žádost o změnu tarifu konečně seriózně řešit 😄. To byl ten lepší případ.
Změnit počet sedadel v pojistné smlouvě naší Dacie ze 2 na 5 se nám naproti tomu nepodařilo vůbec 🤢. Ačkoli 5 míst ve vozidle je zcela nezpochybnitelných a s takovou výbavou jsme vůz koupili, pojišťovna nám stroze oznámila, že daný model je pouze dvoumístný, a proto žádnou změnu neprovede. Nepomohlo ani naskenování technického průkazu, kde je 5 sedadel jasně uvedeno. Při skenování si však Vr. všiml, že techničák obsahuje některé údaje, které neodpovídají skutečnosti 🙈 – např. chybně uvedený objem motoru a označení vozidla… v čemž možná bude háček celého problému. Tudíž, by bylo nutné nejprve u prodejce reklamovat údaje v pět let starém technickém průkazu, a teprve pak se pokusit projednat s pojišťovnou změnu počtu sedadel… a to už je opravdu úkol na několik generací 😂.
To ale není všechno – na kartičkách rezidenta máme už 4 roky špatnou adresu… ostatně jako kdekdo na Kanárských ostrovech. Nové karty totiž vydává pouze státní policie. Pro výměnu je nutné předem si sjednat termín. To lze pouze prostřednictvím internetového portálu. A ten je trvale nedostupný 🙈.
Velmi moudrá rada jak úspěšně začít den:
NENECH SE ROZHODIT PRVNÍM BLBCEM, NA KTERÉHO NATREFÍŠ, BUDE JICH VÍC.
😂😂😂
Seriál "Movistar" (99. pokračování)
… aneb všemocná linka 1004.
Takže už víme, co dělat, bude to hračka. Vytáčím číslo 1004, chvíli se dohaduju s chatbotem, který mi svým opakovaným „NEROZUMÍM“ dává naprosto jasně najevo, že ani po 5 letech stále neumím správně vyslovit slovo „REKLAMACE“ 😂. Chvíli je to souboj ve vytrvalosti, pak (kupodivu) vyhrávám a chatbot mě přepojuje na živého operátora. Chci zrušit tarif internetu vzduchem, ale dozvídám se, že nejdřív musím zrušit číslo linky.
„Tak dobře, udělejme to“, navrhuju.
„Zavolejte číslo 1004“, on na to.
„Ale vždyť na tomto čísle právě hovoříme!“, namítám.
„Musíte ho vytočit znovu, já řeším jen rušení tarifů, ne linek.“
„A nemůžete mě přepojit?“, žadoním ve snaze vyhnout se dalšímu kolu probojovávání se přes chatbota.
„Ne.“ 🙈
Volám znovu 1004, operátor odhlásí číslo internetu vzduchem a odkáže mě na 1004 pro zrušení tarifu. 🙈
Při třetím vytočení 1004 se mi podaří zrušit tarif, ale nic víc. 🙈
Musím totéž číslo volat ještě počtvrté kvůli reklamaci platby stažené z účtu. 🙈
A popáté, abych mohla požádat o vrácení přeplatku zpátky na účet. Pokud se tak do 30 pracovních dnů nestane, mám zavolat na číslo 1004…😂
Seriál "Movistar" (15. pokračování)
Dnes zase volala operátorka Movistaru…
Vše probíhalo podle stejné šablony jako jindy: „Hola! Jak se máte? Termín? Opravdu? A jak jinak vám mohu pomoci? Tak tedy krásný zbytek dne!“ Prostě, všechno jako obvykle, až na jednu otázku: „Kolik internetových linek máte?“ A právě ta se nakonec ukázala jako klíčová…
Podle údajů firmy totiž máme evidovaná dvě připojení – jedno VZDUCHEM (staré) a druhé KABELEM (nové)… a současně taky obě připojení platíme…
Jak je to jednoduché! Technik prostě zrušené připojení vzduchem neodhlásil 🙈. No, nevadí… Hlavně, že nás při odchodu nezapomněl PODROBNĚ instruovat, abychom – až obdržíme dotazník spokojenosti zákazníka – ve všech kolonkách zaklikli 10 😂.
Seriál "Movistar" (3. pokračování)
Představte si, přátelé, že protažením optického kabelu pro internet, výměnou routeru a jeho zapojením celá akce Movistaru neskončila. Nezměnilo se v zásadě vůbec nic – i nadále zhruba 2x týdně volá operátorka a nabízí nám různé termíny pro instalaci kabelu 😂🙈. Sdělení, že náš požadavek byl už dávno vyřešen, ji vždy znovu překvapí a nás zase skutečnost, jak neuvěřitelný chaos v uvedené firmě zřejmě panuje.
V jedné věci však mají velmi systematický pořádek – po každém telefonátu přijde emailem i esemeskou dotazník, jak jsme byli spokojeni s vyřešením našeho požadavku 🤔. Jelikož ho vetšinou ignorujeme, zahlcuje nám email i telefon znovu a znovu…
Promiňte, přátelé, musím končit, volá Movistar! 🤪
Nejsou myši jako myši
…ty v Maguezu jsou nejlepší 🤣. 
Dnes v 10 ráno dorazil další (již osmý) technik. S kabelem, manželkou a odhodláním dotáhnout věc do zdárného konce. Protahování 400 metrů kabelu chrániči pod zemí a útrobami našeho domu trvalo do pozdního odpoledne (za vydatné pomoci Vr. i mě). Nejkrušnější okamžik nastal ve chvíli, kdy technik úspěšně protáhl kabel až do domu a… ukázalo se, že to, co jsme považovali za skříňku s rozbočovačem internetu, je něco úplně jiného 🙈. A o žádné další skříňce jsme nevěděli. Telefonát s elektrikářem, který před 3 lety instalaci dělal, taky skončil fiaskem – prý už si nevzpomíná (anebo si naopak vzpomněl, že jsme se nepohodli kvůli přemrštěné částce za poslední část prací 🤢) …
Bylo tedy nutné přistoupit ke zde poměrně běžné taškařici pro dva hráče: jeden protahuje drát nazdařbůh jednotlivými chrániči ve zdech, a druhý pobíhá z místnosti do místnosti, přikládá uši na zdi a snaží se zaslechnout šramot drátu 😀. Záleží na štěstí, ale většinou je to „zábava“ na půl dne. V našem případě to tak dlouho netrvalo, protože v zájmu co nejrychlejšího vyřešení problému jsme „uši“ kromě elektrikářovy manželky hráli i já s Vr. Skříňka byla – k překvapení všech zúčastněných – zabudovaná ve spíži. Asi nemusím dodávat, přátelé, jak moc jsme si oddychli. Ufff! 🥳 Plán B totiž spočíval v rozkopání zdí 😱.
Několik jiných techniků, kteří od ledna navštívili náš dům, už nás poučilo o všech možných úskalích instalace optického kabelu, mezi jiným i o riziku, že zůstane-li kus kabelu v zemi bez chrániče, s chutí si na něm smlsnou myši 🙈. Vr. se proto rozhodl v nestřeženém okamžiku manželku technika (kterou považoval za slabší článek tandemu 😆) podrobit testu, jakým způsobem má Movistar toto nebezpečí ošetřeno. Manželka obstála na výbornou – bez zaváhání vychrlila odborný výklad, kterak její manžel části nechráněného kabelu obaluje nařezanými kusy plastových chráničů, aby se k nim myši nedostaly. Vr. byl nadmíru spokojen a „pro jistotu“ se šel ještě zeptat technika samotného… a to neměl dělat. Ten mu totiž s bezelstnou upřímností prozradil, že na odhalené kabely v šachtě dlabe 😱. Zneklidněný Vráťův dotaz: „A co myši???“, odbyl ujištěním, že v Maguezu myši kabely nehryžou 🤣🤣🤣.
Proti tak pádnému argumentu se nedalo nic namítnout. A hned jsme klidnější 😂.
Někdy příště...
… notujeme si refrén někdejšího hitu kapely Katapult a nepropadáme zoufalství 😀.
První naděje na zavedení optického kabelu pro rychlejší internet nám svitla v lednu. Tehdy rozkopali silnici po celé její délce a položili chránič. Hned v únoru přijel první technik, obhlídl situaci na místě, prohlásil, že instalace bude hračka, a … tím to skončilo.
V dubnu dorazil další technik, obhlídl situaci na místě a sdělil nám, že bude zapotřebí protáhnout skoro 400 metrů kabelu (😱). Tak dlouhý kabel na Lanzarote nemají (🤔!) a budou ho tedy muset objednat z Gran Canarie. Ale nevadí, žádný problém, kabel připluje do 3 dnů a hned poté se na to vrhnou. Jakmile odjel, pustili jsme se do přípravných prací: vyklidili jsme patio, odsunuli skříň ode zdi, aby se snadno dostal k rozvodné skříňce, vykopali rigól pro kabel ve venkovním záhonu a odkryli přístup do aljibe. Technik už se neozval.
Po měsíci jsme záležitost zaurgovali. Přijel třetí technik, obhlídl situaci na místě, zopakoval slova předešlého kolegy… a od té doby jsme o něm neslyšeli.
Po další urgenci (červen, ale naštěstí téhož roku 😂) se dostavil čtvrtý technik, velmi se podivil naší naivitě a vysvětlil nám, že v případě nutnosti tak dlouhého kabelu je zapotřebí podat si žádost. Poskytovatel ji posoudí a (velmi pravděpodobně) schválí, trvá to ale kolem 2 měsíců, tedy pokud zrovna není období léta (což – jako na potvoru – zrovna je 🙈).
K našemu velkému překvapení jsme po necelých třech týdnech od podání žádosti obdrželi vyrozumění s datem instalace. Hurá!!! 🤗🍾🥳
Přijel pátý technik, obhlídl situaci na místě a prohlásil, že bude zapotřebí asi 400 m kabelu, tak dlouhý na Lanzarote není… žádost… pak hned nainstalují… pokud nebude zrovna období vánoc (zatím není 😂).
Je polovina července, v interiéru i exteriéru našeho domu vládne už 3 měsíce čurbes, neb stále čekáme, že jednoho dne (pokud možno ještě letos) přece jen přijdou…
Před pár dny jsme obdrželi oznámení do emailu a taky zprávu na WhatsApp, že příští týden přijede technik…..
Co teď budete dělat?
🤣🤣🤣
Tento dotaz nám položilo tolik přátel a známých, že na něj musíme zareagovat. Především: ačkoli jsme dostavěli, zatím jsme si nějak nestačili všimnout, že bychom NEMĚLI CO DĚLAT 😆…
… neb zbývá nespočet mrňavých „štěků“, které někdo musí dodělat. Např. onehdá jsme na pumpu v Haría (funguje i jako neoficiální bazar na použité nářadí) odvezli ruční míchačku na beton, přesvědčeni (mylně 🤣), že s betonováním jsme nadobro skončili. Za tři dny jsem fofrem mazala zpátky na pumpu a úpěnlivě doufala, že se zatím neprodala, protože jsme si uvědomili, že nám chybí ještě jedna zídka 🙈. 
Ale zpátky k „nicnedělání“ – sama velikost parcely nám spolehlivě zajistí pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu. Když k tomu připočtete, občasné koupání v oceánu a pobyt na pláži, výlety, návštěvy přátel, trochu vzdělávání a udržování všeobecného přehledu o světě, tak vám na lelkování zase tak moc času nezbude. A to nemluvím o tom, že Vr. už určitě přemýšlí nad nějakým novým projektem – ať už v oblasti realit, práce na dálku, anebo něco úplně jiného.
Kromě toho má Vr. v plánu sportovat, otužovat se a vyrážet do okolí na dvoukolých i čtyřkolých strojích, aby doplnil testosteron. Já – která sportování nesnáším – budu namísto toho huntovat tělo užitečnou prací na zahradě, tj. pletím, zaléváním, ořezáváním, sázením, postřikováním střídavě herbicidy, fungicidy a insekticidy, hnojením, a sklízením toho, co vyroste na políčku.
Nějaký čas taky bude trvat, než zlikviduju „po svém“ nejrůznější stavební zbytky a odpad. Vr. by všechno šmahem odvezl do sběrného dvora, ale to umí každý …
Jak se dá využít přebytečný instalatérský materiál 😆:
Mým nejnovějším nápadem, který se zrodil ve chvíli, kdy jsem se nedávno rozhlížela po našem pozemku a kterým zabiju hned 2 mouchy jednou ranou, je tvořit sochy z kamenů. Jednak takto (jednou v daleké budoucnosti) přeměním naši mega zahradu v botanický a skulpturní park 🤣, a za druhé, zmíněným projektem spotřebuju postupně spousty kamenů, které se tam v současné době porůznu povalují 👍. Z čehož plyne, že po zbytek života mám o zábavu postaráno, a to i v případě, že budu žít opravdu HODNĚ dlouho 😆.
Pokud se mi podaří uskutečnit mé představy, není vyloučeno, že se časem zařadím po bok známého „blázna z Teguise“ jako bláznivá z Maguezu 🤣🤣🤣.