… upozornil nás s omluvným tónem v hlase prodavač, když vytušil, co je předmětem našeho nespokojeného brblání (v češtině) nad obrázkem mrňavé neduživé kliky, kterou nám nabídl. Když uviděl náš překvapený pohled, dodal na vysvětlenou, že „tady prostě montujeme tuhle kliku.“
„Nevadí“, odtušili jsme, „vybereme si nějakou v jiném obchodě.“
„Tím tady myslím na Lanzarote,“ upřesnil prodavač.
„Chcete říct, že tohle je jediná klika…“
„Tak,“ chce prodavač ukončit dle jeho názoru nikam nevedoucí debatu.
Vr. se nevzdává, „Chcete říct, že tady všichni mají u dveří tuhle kliku?“
„Tak. Já vím, máme na Lanzarote v některých směrech ještě rezervy…“
Takto pádný argument nemáme čím přebít a uznáváme, že další diskuse o estetickém dojmu zmíněné kliky je zbytečná.😊

Ale na druhou stranu, život trávíme u moře, na plážích a na sopkách, takže klika představuje celkem nepodstatný prvek našeho bytí.