Včera jsme těžce zarmoutili našeho souseda, ke kterému jsme vyrazili pro cenné rady jak začít „farmařit“. Soused je zahrádkář, náš zájem ho potěšil a hned začal vypočítávat, co všechno nám v Maguezu – na rozdíl od celého zbytku ostrova  –  vyroste: ovoce, zelenina, luštěniny, prostě na co si vzpomenete. Některé plody, které jmenoval – např. třešně – by nás tady ale zasadit rozhodně nenapadlo. A pak nastal klíčový okamžik, kdy se zeptal, co plánujeme zasadit jako první. Naše odpověď, že palmu, ho naprosto šokovala. Palmu?!? Proboha, proč zrovna palmu?!? vyhrkl napůl zděšeně a napůl nevěřícně a nám bylo jasné, že jsme v zásadní zkoušce zcela propadli. Po dalších pár větách jsme pochopili, že 1) palma je rostlinný predátor, který ze širokého okolí vyčerpá veškerou vodu a minerály, takže okolní rostliny skomírají, 2) zasazením palmy žádného souseda nepotěšíš, 3) zasazením palmy dáváš najevo estetické cítění neandrtálce a naprostou absenci fantazie, když si sázíš do zahrady něco, co tady všude kolem volně roste. Když uviděl náš smutek v očích, slitoval se nad námi a připustil, že pro Středoevropany snad může palma mít určité kouzlo a když jich uprostřed toho velkého pozemku (asi aby necucaly vláhu z přilehlých zahrad) pár zasadíme, místní to přežijí.

Toho večera jsme odjížděli z parcely s pocitem, že jsme jako nová krev v Maguezu na celé čáře zklamali.

Jo, a s tím plotem si asi budeme muset pospíšit, zjistili jsme totiž, že náš pozemek zřejmě už dlouhá léta slouží k venčení psů celé vesnice.