Přede dvěma dny jsme se znovu vypravili na stavební odbor v Haría, abychom se zeptali, kdy hodlá i. Miguel provést inspekci našeho domu. Nedozvěděli jsme se nic víc, než co už dávno víme, a to: že nám nemůže sdělit ani přibližné datum své návštěvy, že na to má čas 4 roky, a taky, že nemusí přijít vůbec.

Po příchodu domů jsme uspořádali krátkou poradu, na které bylo jednomyslně odhlasováno, že nemá cenu na nic dál čekat. Vzápětí poté jsme zavolali Manemu, aby hned v pondělí (tj. zítra) začal likvidovat veškeré kamufláže okolního terénu a odkryl chodník za domem i vyhloubené prostranství budoucí venkovní kuchyně. Dále jsme kontaktovali zedníka, aby přišel uvnitř domu některé věci vybourat a jiné zazdít, a kameníka, aby dodělal venkovní zídky, které ještě chybí. Kromě toho okamžitě začneme stavět opěrnou zeď pro val ze silnice. Současně jsme objednali také zasklení patia, montovanou garáž a vjezdovou bránu o půl metru vyšší, než je maximum stanovené normativou. Asi je zbytečné dodávat, že nic z výše zmíněného nám zdejší normativa nepovoluje.

Večer jsme pak uspořádali velkolepou oslavu „úspěšně završeného kolaudačního řízení“ a KONEČNĚ vypili láhev pravého šampaňského, které nám dovezla jedna kamarádka a které už na tento okamžik čekalo v lednici několik měsíců.

Jo, a pokud vás zajímá, co uděláme, pokud se někdy v budoucnu i. Miguel ohlásí na inspekci, pak vězte, že jsme rozhodnuti prostě ho na náš pozemek nepustit.