- Španělé jsou hrdý, vášnivý, kultivovaný, vzdělaný a díky staletím katolické víry tradiční hodnoty vyznávající národ. No, pravda je, že vlastně nevíme, jak dalece jsou Lanzaroťané – čili conejeros – typičtí Španělé, protože velká část obyvatel má kořeny v Latinské Americe a další se považují za potomky původních obyvatel Guanche. Skutečností ale je, že místní obyvatelé kultivovaností zrovna nevynikají, tradiční hodnoty – soudě podle místní TV, rozhlasu, veřejných diskusí a prezentace lidí – jsou jim poměrně cizí a emoce, natož vášně, jimi ani v nejmenším necloumají. Na základě opakovaných vlastních zkušeností postupně zjišťujeme, že jsou sice veselí, přátelští a bezprostřední, ale současně naprosto neempatičtí, lhostejní až bezohlední. Těžko říct, zda proto, že nedomýšlejí důsledky svého jednání, unikají jim některé souvislosti, anebo jsou prostě sobečtí.
- Pracovní nasazení je vlažné. Kéž by!!! Skutečnost překonala vše, na co jsme byli připraveni. Kromě července, srpna a září (léto), nepracuje skoro nikdo také celý prosinec až do 6. ledna včetně (vánoce), v únoru (karneval) a spousta lidí ani ve druhé polovině května a června (různé církevní svátky).
- Obloha je stále blankytně modrá. Občas ráno či večer najednou padne hustá mlha a chvíli skoro není vidět ani na krok. Místní jsou ale mimořádně citliví na to, aby se tomuto jevu říkalo mlha, opakovaně nás opravují, že jsou to nízké mraky, mlha ani náhodou, ta prý na Lanzarote není nikdy. Skoro se zdá, jako by tady „mlha“ bylo sprosté slovo…
- Nejchladnější měsíc je leden. Kdepak, jednoznačně březen.
- Santander je renomovaná a fungující banka. Renomovaná snad, jinak jsou ale naše zkušenosti s ní zoufalé. Komunikace zdlouhavá a klopotná, stránky elektronického bankovnictví občas nefunkční a databáze údajů klientů obsahuje chyby, které nikdo ani po mnohonásobných urgencích neodstraní.
Oprava počátečních omylů
