… tak by se daly stručně charakterizovat Kanárské ostrovy po přečtení pár článků o současnosti i historii nelegální imigrace ze severní Afriky. Zjistili jsme totiž, že takových člunů, jaký připlul minulý týden na severní pobřeží Lanzarote a jehož osádka nám znovu přivezla koronavirus, kterého jsme se předtím úspěšně zbavili, připlouvá z Maroka každý týden i několik!!!🤢 A nejen to, taky že někteří z organizátorů této výnosné „cestovní agentury“ (cena za plavbu v chatrné a netěsnící pramici s motorem z druhé ruky a bez záchranné vesty činí 1500 € na osobu) žijí přímo tady na Lanzarote. Určitým zadostiučiněním pro nás je, že 6 z nich bylo právě před několika dny v rámci rozsáhlé celostátní operace zatčeno a čeká je soud.

První čluny s nelegálními uprchlíky z Afriky dorazily ke břehům Fuerteventury v polovině 90. let minulého století. Po roce 2005 začala křivka počtu ilegálů strmě stoupat, jen v samotném roce 2006 připlulo na Kanárské ostrovy téměř 32 000 lidí, z nichž drtivou většinu tvořili mladí muži. Motivace většiny z nich byla ryze ekonomická – získat práci v tehdy prosperujícím Španělsku, navíc „dobře placenou“, neboť za dva týdny se zde dalo vydělat tolik, jako za rok v Mali či Mauretánii. Druhou stranou mince je skutečnost, že hřbitovy na Fuerteventuře a Lanzarote jsou plné hrobů bezejmenných utonulých. 

Tváří v tvář této humanitární krizi Španělsko rozmístilo hlídky u západoafrického pobřeží, pořídilo si radarové systémy pro detekci člunů a nabídlo severoafrickým zemím velkorysou rozvojovou pomoc. Úspěšnost této strategie se ukázala vzápětí – za celý rok 2010 připlulo jen 196 imigrantů. Od roku 2017 však začínají jejich počty opět stoupat, Španělsko je však dnes v jiné situaci, nejenže nezažívá rozmach, ale po vleklé ekonomické krizi navíc přišla krize coronavirová, která ochromila jedno z jeho nejdůležitějších odvětví – turistický průmysl. A je-li tato branže zásadní pro celé Španělsko, na Kanárských ostrovech to platí dvojnásob. Místní lidé kvůli téměř kolabující ekonomice zoufale potřebují, aby už se konečně znovu nastartoval turistický ruch. Většina z 8 ostrovů už je „corona-free“, což je skvělá reklama a pobídka k návštěvě. Místní se však děsí toho, že s každým člunem z Maroka mohou znovu přijít (a taky zpravidla přicházejí) další nakažení. Celá situace je o to absurdnější, že výletní lodě zde zatím legálně přistávat nesmějí z důvodu rizika zavlečení koronaviru. S každým člunem z Maroka připlouvají taky další a další zájemci o práci, která v současnosti není ani pro místní…

A co se týče otázky na další osud nelegálních imigrantů tady na ostrově poté, co opustí povinnou karanténu, na tu jsme zatím nedostali odpověď. Po ročním pozorování pomalu se měnícího složení obyvatel tady v Arrecife však začínáme mít lehké podezření, že leckteré potkáváme na promenádě… 

Ale není všechno v souvislosti s imigranty jen špatně. A proto pozitivní zpráva na konec: na Lanzarote existuje v současnosti už 13! organizací imigrantů. Jejich šéfové se minulý týden sešli a vydali prohlášení, že bobtnající xenofobní nálady Kanářanů vůči imigrantům nemají žádné opodstatnění a měly by se všemi dostupnými prostředky potírat, neb imigrace přináší prospěšnou společenskou proměnu a je zdrojem vzájemného obohacování kultur a pokroku.😊

Tož tak…