Výmluvný úvodní obrázek dává tušit, že… to sice pár dnů trvalo, ale nakonec jsme byli úspěšní a polovinu věcí už máme „doma“. Naše stěhovací firma odvedla opravdu dobrou práci – nějakým způsobem se jí podařilo docílit toho, že jsme nakonec clo z dovezených věcí zaplatit nemuseli. Když jsme si šli kontejner vyzvednout a v překladišti ho poprvé uviděli, byl na zohýbané plechy na jeho bocích dost hrozný pohled. Cristina – pracovnice místní přepravní firmy – konstatovala, že víc orvaný kontejner v životě neviděla, a to pracuje v přístavním skladu už 25 let. Když ho pak odplombovali, byly sice uvnitř některé krabice mírně našikmo, ale obsah těch, které jsme zatím rozbalili, je v pořádku.

Naštěstí v první várce dorazily:
– matrace a všechny díly manželské postele (hurá, můžeme rozmontovat tu vrzající nestvůru!);
– kávovar i s bombičkami (první opravdické Nespresso po dvou měsících na sebe nedá dlouho čekat);
– velký pekáč (zítra bude vepřo-zelo);
– krabice s některými kuchyňskými ingrediencemi, včetně hrubé mouky (tedy bude i knedlo);
– Vráťova motoristická helma, rukavice a bunda (jakmile dorazí motorka, bude tedy Vr. moct vyrazit na silnici);
– repráky a zesilovač (sousedi, těšte se!);
– nářadí (můžeme tu vrzající nestvůru rozmontovat hned!).

Další pozitivní zpráva, která nám došla až asi dva dny poté, co se za námi zavřely dveře Miguelovy kanceláře, je že na té části pozemku, která je určena pro zemědělské účely, si můžeme připravit terén pro případné pěstování rostlin, tedy  odstranit současné křoví, vyčistit pozemek, začít budovat terasy, zídky a podobně.

Nadšeni z možností, které se před námi otevírají, jsme hned další den vyrazili do Maguezu a natrefili na majitele firmy specializované na zemní práce, který současně vlastní kus kopce nad námi, kde těží kameny a sopečnou suť. Dohodli jsme se, že nám nejdřív vyhrabe terasy a pak doveze materiál na zídky i posyp. Tentýž člověk nám dal kontakt na stavební firmu, která v oblasti staví, je spolehlivá, precizní a rychlá.