V obchodech, na úřadech, dokonce i na ulicích už se docela dobře domluvím a lidem celkem obstojně rozumím. V televizi můžu bez problému sledovat zprávy (dokonce i sportovní), dokumentární a vzdělávací pořady, diskuse o všem možném, reklamy… prostě skoro všechno kromě filmů. Přesně řečeno, i filmy jsou jakžtakž v pohodě, ale většinou jen do momentu, kdy dojde k nějakému zásadnímu zvratu, situace se komplikuje, hrdina není tím, čím se zdál být, případně se začne vtipkovat. V tom okamžiku se pokaždé naprosto ztratím, takže se dá říct, že jsem zatím žádný film nepochopila. Ještě, že mám Vr.! Ten je na tom úplně opačně. Španělsky zná zatím jen pár základních vět, ale má intuici a na rozdíl ode mě dokáže domýšlet příběhy…  takže mi většinou po skončení filmu vypráví, o čem to vlastně bylo.