Soudě podle reakcí, mnozí z vás už jsou vyčerpaní pouhým čtením našich „veselých příhod“ ze stavby domu (a což teprve my! ), proto dnešní příspěvek je vysloveně relaxační.
Momentálně nám většina Lanzarote – zejména celá jeho severní část – zezelenala a rozkvetla, což zdaleka nenastává každý rok. Při pohledu na úvodní fotku by se skoro chtělo zavtipkovat, že i náš ostrov již ovládly lány řepky . V sekci VIDEO se můžete podívat, jak krajina aktuálně vypadá z auta.
Ovšem běžný obrázek místní vegetace je po většinu roku zcela jiný a seznam rostlin poměrně skromný. Jen pro pořádek, aby nebylo mýlky, příspěvek je ryze laického – nikoli odborného – charakteru.
Co se týče původních rostliných druhů, ty mořské počtem převyšují suchozemské. Divoce tady rostou zejména rostliny, které dokáží přežít v neúrodné, kamenité půdě s vysokým obsahem soli a bez vláhy (vražedná kombinace…), zejména aulaga, anebo barrilla (slanobýl). Druhá jmenovaná rostlina měla v minulosti několikeré využití a sloužila k obchodní výměně, takže o ní bude samostatný příspěvek. Ve „kvalitnějších“ půdách se vyskytuje tabaiba (endemická rostlina na Kanárských ostrovech chráněná, která dokáže zadržet enormní množství vody, takže ulomenou větev téměř neuzvednete). Podobné je to s listy opuncie, které se tady říká tunera. Náš pozemek byl původně zarostlý aulagou, opunciemi i tabaibami a nám – a zejména bagru – dalo dost práce ho od prvních dvou rostlin vyčistit. V současné době na něm rostou už jen tabaiby, které kromě toho, že jsou chráněné, jsou taky velice hezké, takže se budeme snažit je rozmnožit, i když zatím nevíme jak.
Sopečné vyvřeliny bývají porostlé různými druhy lišejníků a v údolích vytvořených proudy vody z prudkých lijáků (tzv. barrancos) roste palma kanárská. Největší populace těchto palem bývala v údolí Haría, kde jich údajně v minulosti rostlo přes 10 000. Ačkoli se Haría dodnes nazývá oázou tisíce palem, v důsledku lidské činnosti (a hmyzího škůdce, viz příspěvek Umírající palmy) se jejich počet neustále snižuje.
Jedním z nejcennějších území, co se týče místní flóry, jsou svahy sopky La Corona (tzv. Malpaís), útesy Famary a Barranco de Tenegüime.
Dalšími hojně rozšířenými dekorativními rostlinami jsou v současnosti nejrůznější sukulenty, a kaktusy, často dorůstající do velikosti stromů, např. dracéna či pryšec obrovský. Zástupce „opravdových“ stromů tady reprezentuje araucaria, jacaranda a lesík boroviček v oblasti mezi El Bosquecillo a Valle Malpaso, které však těžko nazývat plnokrevnými kanárskými borovicemi.
Dále tady rostou ovocné stromy, zejména citrusy a občas můžete vidět olivu a banánovník (nejspíš ale taky plnící jen dekorativní funkci). V severní části ostrova (u nás) prý klidně můžete zasadit v podstatě jakýkoli ovocný strom. Každý hovor však vždy skončí u „zasazení“, ke „sklizni“ zatím ještě nikdy žádný nedospěl…