Vzhledem k velké vzdálenosti od civilizace fungoval El Hierro v minulosti také jako „odkladiště“ nepohodlných politiků, vojenských vojevůdců či lidí liberálniho smýšlení. V některých případech to ostrovu přineslo prospěch, např. když byl do exilu poslán Leandro Pérez, který se stal vůbec prvním lékařem na ostrově a zjistil, že voda vyvěrající ze země v blízkosti vesnicí Sabinosa má léčivé účinky. Poté, co mnoho dalších lékařů potvrdilo blahodárné účinky této minerální vody stala se studánka Pozo de la Salud významným poutním místem. Dnes je zavřená a poklop jistí zámek.
Celý pás pobřeží od Mirador puntas de Gutierrez (Arco de la Tosca) na jihozápadě až po Punta Grande na severovýchodě nabízí procházky po pěšinách v lávovém terénu podél moře, kde můžete spatřit mnoho zajímavých útvarů, průrev a oblouků vytvořených v sopečné hornině.
Na samém konci pak dojdete k hotelu Puntagrande inzerovanému jako „nejmenší hotel světa“ 😊. V městečku Frontera je Ecomuseo de Guinea, kde můžete na zrekonstruovaných příbytcích názorně vidět, jak se dřív na ostrově žilo. Kromě toho se můžete zúčastnit průvodcované prohlídky lávového tunelu a terária s endemickými ještěrkami (lagarto gigante), které zde v zajetí rozmnožují, aby nevyhynuly. Výklad je velmi poutavý, ovšem pouze ve španělštině (zajímalo by mě, zda vzhledem k rychlosti mluvy lze využít některou z překladových aplikací). Některé interiéry nevypadají příliš odlišně od různých „rustikálních“ ubytování, která se na ostrově nabízejí 😆. Původními obyvateli El Hierro byli bimbaches (čti bimbačes). O jejich přítomnosti na ostrově již počátkem našeho letopočtu svědčí různé artefakty a zejména četné petroglyfy. Největší koncentrace těchto symbolů a znaků vyrytých do kamene a také dávné kruhové shromaždiště zvané El Tagoror je v lokalitě El Julan na jižním svahu ostrova. Je vám tedy, přátelé, jasné, že jsem hořela touhou si je prohlédnout. Pečlivě jsem nastudovala trasu, abychom NEBLOUDILI, dále zajistila, abychom NEMĚLI NASPĚCH a nehrozilo, že Vr. DOSTANE HLAD, což jsou tři spolehlivé způsoby, jak mu totálně zkazit náladu.
Ke kulturnímu centru, které stojí ve výšce 800 m.n.m., jsme dorazili dobře naladěni a já navíc mimořádně natěšená. A pak jsem dostala studenou sprchu – pracovník centra mi sdělil, že a) petroglyfy se nacházejí téměř až na úrovni mořské hladiny, b) cesta tam a zpět je 8 km dlouhá, c) převýšení činí zhruba 600 výškových metrů, d) exkurzi je zapotřebí objednat minimálně den předem a e) začíná v 8 hodin ráno 🤢. A představte si, přátelé, že tohle naprosté fiasko našeho výletu Vr. – na rozdíl ode mne – náladu vůbec nezkazilo! Dokonce mi připadalo, jako by celý pookřál 😄…
Tak ať si ty petroglyfy strčí kam chtějí, prohlédnu si je na internetu 😆.