24. srpna v půl sedmé večer jsme dorazili do Arrecife – viz foto. Pokud vás překvapuje, že máme tak málo zavazadel, musím upřesnit, že naše zavazadla zůstala (nejspíš) v Bruselu, kde jsme díky zpožděnému letu z Prahy přestupovali ve velkém spěchu. My jsme to nakonec stihli, ale naše 3 kufry zřejmě ne.

Vr. už před časem rozhodl, že musíme začít náš nový život na Lanzarote ve velkém stylu, a proto objednal na první 3 noci apartmá v posledním patře nejluxusnějšího hotelu v Arrecife. Ten hotel je současně nejvyšší budovou na celém ostrově a jako jeden z mála nevyhovuje předpisu, že žádná budova nesmí být vyšší než vzrostlá palma. Ale hlavně: z jeho apartmá v nejvyšším patře je překrásný výhled na moře, pláž, hlavní město Arrecife a hory za ním. A my můžeme postávat u oken, kochat se pohledem na tohle všechno a až trochu nevěřícně si uvědomovat, že už jsme tady opravdu nastálo a že jsme to až do tohoto momentu fakt zvládli.

A ještě poznámka: rozhodnutí Vr. ohledně hotelu se ukázalo jako velice prozíravé, protože jen díky němu máme v koupelně k dispozici veškerou možnou kosmetiku, župany a pantofle. Jen přemítání, jaké tričko si vezmu dnes ráno na snídani, bylo poměrně rychlé.

Je 8 hodin večer dalšího dne, naše kufry před hodinou přiletěly, ale dnes už se s nimi neshledáme, protože se koná slavnost u příležitosti svátku San Ginés. Takže se první fiesty na Lanzarote zúčastním ve stejném triku jaké jsem měla ráno na snídani, hrůza!!!