Co by se tak asi mohlo stát?

Co by se tak asi mohlo stát?

… říkáte si občas pochybovačně, když pozorujete místní, jak se chystají k nějaké naprosto rutinní akci. Někdy se jedná o tak triviální úkon, že si dokonce podobnou otázku ani nepoložíte. Pak se ovšem nemůžete divit, že vás nenadálá katastrofa zastihne zcela nepřipravené. S místními lidmi totiž NIKDY nevíte, jaké šokující překvapení pro vás chystají. Ani oni sami to ještě vteřinu předtím nevědí… 

Nastal čas natřít venkovní prostranství u domu. Bílou barvou, jak jinak – jsme přece na Lanzarote. Navštívili jsme tedy největšího specialistu na barvy na ostrově, nechali si detailně vysvětlit vlastnosti jednotlivých produktů a pak objednali barvu, která se používá na dopravní značení silnic a je tedy rychle schnoucí, vysoce odolná proti oděru a snadno se nanáší.

Druhý den v poledne, přesně v okamžiku kdy jsem nesla na stůl polévku, zastavila před domem dodávka. Řidič vyndal z nákladního prostoru 15litrový barel bílé barvy, naložil ho na rudlík, rozjel se… a než dojel ke garáži, VYBRYNDAL asi čtvrtinu barvy na betonový vjezd (cihlové barvy) 🙈. Nevěřícně zíráte a hlavou vám prolétne: „To nemůže být pravda, to se mi jen zdá!“ Ale, bohužel, je to pravda. Vzápětí jsme měli možnost se přesvědčit, že leták o kvalitách barvy nelhal – schla velice rychle, odolávala mechanickému odstraňování, a nanášení (=bryndání) bylo až dětsky snadné. 

Uvedená firma má špičkové komponenty pro barvy všeho druhu, nejmodernější technologii pro jejich mísení, nově postavenou prodejnu i zázemí, namíchá vám jakýkoli z 213 odstínů RAL. Jen jedinou věc neumí – dobře uzavřít plechový barel 🙈.

Celý zbytek odpoledne jsme všichni – řidič, závozník a my dva – likvidovali tu bílou spoušť a spotřebovali na to veškeré zásoby všech ředidel, co jsme doma měli – včetně odlakovače na nehty. K obědu jsme zcela vyčerpaní a solidně zfetovaní zasedli v 5 hodin.

P.S. Že Španělé skutečně NEUMĚJÍ dobře uzavřít plechovou nádobu jsme se, bohužel, přesvědčili i u speciálního lepidla na gumu, které jsme si objednali na Gran Canarii. Doprava na Lanzarote byla tak komplikovaná a trvala tak dlouho, že jsme v jedné fázi anabáze začali litovat, že jsme si pro ty 3 plechovky nezaletěli osobně. Když konečně zásilka dorazila, vypadala uvnitř takhle 🤢.