Tak jsme byli ve zdravotním středisku. Vyzvednout si španělské kartičky pojištěnců a seznámit se s lékařem, který nám byl přidělen. Návštěva to byla v každém směru velice zajímavá a poučná:

•  Namísto kartiček nám strčili do ruky černobílé potvrzení velmi špatné kvality (kde jen jsme už podobné kopie viděli?). Když jsme se dožadovali plastových originálů, bylo nám řečeno, že došly a budeme-li mít cestu kolem někdy za rok, máme se zeptat, ale nic neslibují .
• Naše přání navštívit hned svého praktického lékaře způsobilo všeobecné pozdvižení, neboť místní praxe je taková, že ke svému lékaři se musíte objednat buď prostřednictvím internetové stránky či telefonicky v celostátním systému, a poté obdržíte datum a hodinu, zpravidla za 3 – 4 dny 🤢. Když jsme se zeptali, k čemu tedy vlastně praktický lékař je, ze zadumaného výrazu úřednice jsme usoudili, že si stejnou otázku klade taky. 
• Pokud je vám tak špatně, že tolik dnů čekat nemůžete , zajdete prostě na pohotovost, kde provedou nejnutnější úkony.
• Je-li vám špatně a máte představu, co vám asi tak může být, je nejlepší vypravit se rovnou do nemocnice na příslušné oddělení. Dotazem, kterou státní nemocnici v Arrecife by nám doporučila jako nejlepší, jsme uvedli úřednici do velkých rozpaků – existuje totiž jen jedna, vysvětlila. Při pohledu na naši rozpačitost pak ještě upřesnila, že jedna na celém ostrově 🤢. Ovšem její výhodou oproti pohotovosti je, že tam budou specialisté. Nevýhodou, že tam budou taky davy lidí…
• Po počátečním zmatku, ke komu vlastně spadáme, jsme získali termín návštěvy za 3 dny: já v 18:35 a Vr. v 18:40, na první pohled je tedy zřejmé, že se bude jednat o velice pečlivé a zevrubné vyšetření .