V návaznosti na předešlý příspěvek jsme v minulých dnech náhodou shlédli v TV další dva pořady, ve kterých se pozornost reportérů zaměřila pro změnu na soukromé agentury specializující se na vyhánění nelegálních nájemníků z bytů, které protiprávně obsadili. K našemu velkému – a hóóódně nemilému – překvapení se tentokrát nejednalo o žádné částečně zanedbané domy, na kterých bylo na první pohled patrné, že zde nikdo už delší čas nebydlí. Naopak, na obrazovce defilovaly záběry krásných, velkých, perfektně udržovaných vil na předměstích Barcelony, Valencie a Zaragozy, a prostorných, moderně zařízených bytů tamtéž 🤢. 

Z pořadu vyplynulo, že na rozdíl od státu, který v oblasti ochrany soukromého vlastnictví zcela selhává, uvedené podnikání naopak velmi prosperuje. Nejedná se o žádné partičky amatérů, ale vysoce profesionálně organizované agentury s kancelářemi, právníky,  uniformami s logem, oficiálními smlouvami se zákazníkem, záznamovou technikou a trénovanými profíky z řad boxerů, zápasníků a vyznavačů bojových umění. Mezi národnostmi „vyhazovačů“ s přehledem dominují Bulhaři, Rumuni, Uzbeci a zejména Čečenci. Těla drtivé většiny z nich budila takový respekt, že jsme se s Vr. ve svých křeslech před televizní obrazovkou jen krčili.

Oba dokumenty obsahovaly kromě působivých sekvencí rvaček se squattery (okupas) také dojemné záběry majitelů vil a bytů, děkujících se slzami štěstí v očích, že konečně po mnoha měsících marného čekání na soudní rozsudek mohou díky rychlému a účinnému zásahu soukromé firmy znovu vstoupit do své nemovitosti, sice většinou zdevastované, ale někdy ne zcela… 

Cena za „úspěšnou operaci“ se pohybuje v rozmezí 2 500 – 3 000 Eur. Jedinou možností, jak se vyvarovat podobné situace, je vybavit nemovitost alarmem s nahrávacím systémem a přímým napojením na místní policii. Čímž se vysvětluje, proč jsou často alarmem chráněné i naprosté ruiny, což jsme dlouhou dobu nechápali.