Ve Španělsku můžete prakticky veškerou úřední agendu vyřizovat z pohodlí obýváku (či balkonu), máte-li elektronický podpis. Poté, co nás na tuto možnost opakovaně upozornili pracovníci zdravotních, finančních, obecních a dalších úřadů, rozhodli jsme se, že do toho jdeme. Všichni, co nám tuto vymoženost doporučili, jedním dechem dodávali, že elektronický podpis ušetří spoustu času, který byste jinak prošustrovali objednáváním se na schůzky, poté čekáním v průměru 10 – 20 dnů, než nadejde kýžený den, a poté samotným jednáním v kanceláři, ALE až „v konečném důsledku“ 😊. Brzy jsme pochopili, že přeloženo do normální řeči to znamená, že získání elektronického podpisu si taky vyžádá nemalou porci času (+nervového vypětí a stresu) a obrnili jsme se trpělivostí. Konkrétně v našem případě to trvalo 5 týdnů a neflákali jsme se.
Musíte začít tím, že si na stránkách příslušného úřadu zažádáte o 9ti místný kód, se kterým poté navštívíte jednu z mnoha institucí, které elektronický podpis zřizují, namátkou třeba nemocnice, radnice, finanční úřad atd. Jelikož nikdo z těch, co nám radili jak postupovat, nám však informaci o 9ti místném kódu neřekl, dozvěděli jsme se ji až po 10 dnech u okénka, kam jsme se objednali. Naše audience proto skončila po 30 vteřinách a jediným výsledkem byl papírek s internetovým linkem, kde zažádat o kód s ujištěním, že je to „papaya“, tedy hračka. A tady, přátelé, musím zmínit, že Vr. se ukázal jako mnohem zkušenější a životem protřelejší – jako je tomu ostatně skoro vždycky – protože ihned navrhl, abychom zašli za nějakým ajťákem a nezkracovali si život marným bojem s vyspělými technologiemi. Já na to, že přece nejsme dva úplně nejblbější obyvatelé Kanárských ostrovů a když to zvládnou lidi, co potkáváme na ulici – z nichž někteří rozhodně nevypadají jako počítačoví mágové – tak proč bychom měli hned házet flintu do žita. Vr. po chvíli podlehl mým argumentům a to byla chyba. SAMOZŘEJMĚ, že se nám žádný kód získat nepodařilo, celé odpoledne jsme strávili prodíráním se hláškami nejrůznějších chyb a selhání systému. K večeru jsme přijali plán B – tedy Vráťův – a ukázalo se, že nejsme schopni dokonce ani najít ajťáka! To byl vrcholný okamžik dne, kdy jsme na chvilku zalitovali, že už nepijeme tvrdý alkohol 😊.
Druhý den jsme se vypravili do prodejny elektroniky, aby nám – proboha! – prozradili, jak se tady říká IT specialistům, protože v internetové inzerci firem toto spojení vůbec nic nenajde. S papírkem s několika kontakty na „informáticos“ (jak prosté !) 😊 jsme pak zašli za nejbližším a sledovali (musím přiznat, že s určitým zadostiučiněním), jak ve dvou lidech skoro hodinu a půl s tou „papayou“ bojují taky.
S 9ti místným kódem nám při další návštěvě úřadu (první možný termín objednání za 8 dnů) elektronický podpis zřídili za 5 minut. Ovšem pokud se domníváte, že pak už šlo všechno hladce, jste podobně naivní, jako jsme byli i my. Vezmu to stručně: vyžádalo si to dvě další návštěvy u ajťáků, jednak jsme nedokázali podpisy stáhnout do počítače a za druhé po stažení nefungovaly. Ajťáci nám nakonec prozradili velké tajemství: že totiž podobné problémy má s elektronickým podpisem zpočátku skoro každý 😊. Na vině jsou různé konfigurace počítačů, různé vyhledávače a různá nastavení, a to jak na straně uživatelů, tak na straně institucí, tudíž dosáhnout kompatibility všech prvků je ve většině případů běh na dlouhou trať.
A sladké vítězství nakonec: včera se nám podařilo přihlásit se do virtuální kanceláře finančního úřadu!!! … kde jsme zjistili, že máme dluh na dani z pozemku za 3 roky, ačkoli nás náš právník ujišťoval o opaku… 🤢