Otázka téměř hamletovská. Pro ty, kteří už netrpělivě čekají na další zprávy ze staveniště, máme ujištění, že i my jsme nedočkaví, kdy se bude pokračovat. Betonová struktura domu už čtvrtý týden schne, další materiál na stavbu zdí se naváží a vše je připraveno k tomu, aby zedníci začali demontovat bednění a stojky. Jediné, co by to mohlo zhatit, jsou velká vedra, která momentálně na ostrově panují. Tedy – je nějakých 35°C, což jsou teploty, na které jsme my ve střední Evropě v létě zvyklí, ovšem tady bývá téměř po celý rok mezi 20° – 28°C, takže místní vláda vydala nejvyšší stupeň varování proti riziku úpalu a dehydratace a již tak volné tempo života ještě zpomalilo.

Aspoň jsem tedy dala na blog nové video z první etapy výstavby, abyste viděli, jak probíhaly stavební práce. Kdo někdy stavěl, určitě mi dá za pravdu, že sledovat těžké stroje v pohybu je fascinující. 

Také už začínají přijíždět první turisté, takže pláže, restaurace, turistické stezky i scénické vyhlídky do krajiny se rychle zaplňují. Naproti tomu naprostá většina hotelů zůstává stále zavřená, takže netušíme, kde se turisté ubytovávají.

No, a co se týče uprchlíků ubytovaných v Maguezu, starosta nás minulý týden osobně ujistil, že všichni jsou pod přísným policejním dohledem a jakmile budou covid-19 negativní, budou deportováni zpátky do Maroka. No, my při návštěvách vídáme trochu jiný obrázek: běženci celé dny posedávají na terase školy, kterou od okolí nedělí ani symbolické zábradlí, opalují se a se zájmem sledují, jak lidé ve vesnici pracují a zvelebují své domy, zahrady a pole. Policistu jsme v dohledu neviděli ani jednou. O tom, že obyvatelé Maguezu vnímají situaci podobně jako my svědčí skutečnost, že koncem minulého týdne sepsali petici, v níž žádají okamžité uzavření školy pro uprchlíky a jejich přesun do vhodnějších prostor, kde budou pod dohledem. Ale abych běžencům nekřivdila – když projíždíme kolem, vždycky nám vesele mávají. 😊