… nudistická vesnice nejen na Kanárských ostrovech, ale v celém Španělsku. Naháče zde potkáte nejen na pláži, ale i v ulicích. Zahalení intimních partií se vyžaduje pouze uvnitř obchodu a do restaurací si musíte přinést ručník, na který si sednete.
Jelikož odhalování na veřejných místech je ve Španělsku trestné, musel před časem oficiální „nudistický“ statut vesničky projednat (a schválit) i španělský parlament. 
Výstavba Charco del Palo byla od samého počátku plánována jako nudistický projekt. Němec Gregor Kaiser v 70. letech minulého století skoupil rozsáhlé pozemky u moře 3 km za vesnicí Mala v severní části Lanzarote. Následně je rozparceloval a nabídl jako stavební parcely svým krajanům, Britům a Holanďanům.
Nemohl vybrat vhodnější místo – návrší pokryté zlatavým pískem a ohraničené zátokami z černých sopečných skalisek, která někde strmě padají do oceánu a jinde vytvářejí mělké laguny. K tomu připočtěte určitou izolovanost od komunity místních zaručující intimitu a máte ideální podmínky pro úspěšný koncept nudistické vesnice. 
Jelikož však z čistě katastrálního hlediska se nejedná o „vesnici“, ale spíš jakýsi privátní objekt, potýkají se obyvatelé Charco del Palo s některými atypickými problémy, např. absencí komunálních služeb. Proto jim např. nemá kdo opravovat chodníky a taky už roky marně vyhlížejí metaře. I té informační cedule u vjezdu – nainstalované proto, aby nahodilí návštěvníci neutrpěli šok při spatření prvních nahých chodců – se domáhali mnoho let. 
Příjezdová komunikace tvoří současně hranici mezi dvěma provinciemi, takže levá část (při příjezdu z Mala) spadá do provincie Haría, zatímco pravá část do Teguise. To přináší některé kuriózní situace, např.: část nalevo od silnice má zavedené osvětlení, zatímco ta napravo nikoli. Ptáte se proč, přátelé? Inu, pravá část doplácí na to, že do provincie Teguise patří některé z nejznámějších turistických rezortů jako je Costa Teguise, či Famara. Ty spolykají většinu peněz na investice, zatímco Haría téměř bez letovisek má daleko větší finanční rezervy. 
Charco del Palo: první a zatím jediná
