Sehnali jsme soukromníka, co je ochoten za nehorázné peníze dodělat zastřešení patia.

Včera na druhý pokus dovezli z Fuerteventury bezpečnostní skla. Na druhý pokus proto, že poprvé přivezli jedno z pěti skel špatného rozměru, a z Fuerteventury proto, že i s dopravou z Rosaria až na severní konec Lanzarote – včetně trajektu – vyjdou skla zhruba o polovinu levněji,  než kdybychom si je nechali vyrobit tady.

Na sobotu máme objednaný jeřáb který skla vyzvedne na střechu a chlapi je usadí na hliníkové profily. 

Takže od zítřka už budeme moct usednout v patiu do proutěných křesílek a při podzimních monzunových deštích bez obav vzhlížet vzhůru k obloze a kochat se pohledem na proudy vody bezpečně odtékající po skleněné střeše pryč do kanálu.

(Tomu, kdo nezažil monzunové deště –  anebo povodně – těžko vyprávět, jak sladký je život v suchu!!!)