Naše peníze jsou v dobrých rukou...

Naše peníze jsou v dobrých rukou...

6. srpna:
10:00 Vr. se velice podivuje, proč máme z Ovieda do Santanderu jet  skoro celý den horami a ujet 250 km, když po dálnici je to o 100 km kratší a trvalo by to jen hodinu. Takový barbarský názor!  Jak se zdá,  Vr. by zřejmě s lehkým srdcem oželel, že neuvidí pohoří Picos de Europa a některé rázovité vesničky (kterým z nějakého mně neznámého důvodu říká „díry“). Ale to nedopustím!

11:00 Vr. připouští, že cesta horami má něco do sebe.
13:00 Vr. je okouzlen výhledem na městečko Riaño na břehu jezera na pozadí vrcholků Picos de Europa.
15:30 Vr. si vychutnává kávu po vynikajícím obědě.
16:00 Vr. neskrývá nadšení při pohledech na vysokohorské scenérie.
19:00 Vr. se hluboce kaje za svou brutální přízemnost, když dnes chtěl jet od hotelu k hotelu po dálnici a pak surfovat na internetu.

7. srpna: Vr. dnes čeká odměna za včerejšek v podobě celodenního pobytu na pláži. Kantábrijské pláže jsou ještě krásnější než asturijské. Playa de Oyambre je toho důkazem. Přesto se kolem 4 hodiny zvedáme a odcházíme, protože už jsme dostatečně prosolení, spálení a hlavně hladoví. Jako ideálním kandidátem na pozdní oběd se jeví městečko Comillas, které je malebné, starobylé a pyšní se stavbami několika známých architektů, včetně domu Capricho de Gaudí (oba s Vr. jeho stavby obdivujeme). Když však přijíždíme, vidíme, že turistický ruch zde napáchal dílo zkázy: ulicemi se valí davy lidí, mezi kterými se proplétají auta i turistický vláček, jehož průvodce slyšíme proti své vůli z ampliónu do vzdálenosti 100 metrů, a na Gaudího dům se stojí dlouhatánská fronta. Tak ať si to nechají, prohlédneme si ho na internetu. Stejně je to nevkusný kýč!

8. srpna: Dnes se chystáme do Santanderu, abychom se na místě přesvědčili, zda je o naše peníze dobře postaráno. Ač zde nejsou prakticky žádné zvláštní pamětihodnosti (zaplaťbůh), je město velmi okouzlující svými honosnými měšťanskými domy a vilami shlížejícími na moře a zejména plážemi s přilehlými parky. Odjíždíme s dobrým pocitem. Je zhola nemožné, aby bance nesoucí jméno tak šarmantního města šéfoval nějaký gauner, který by naše peníze zpronevěřil … (-: