Určitě už jste, přátelé, taky pár takových zažili. Takže vás chceme ujistit, že přestěhováním na Lanzarote nedocílíte toho, aby se vám v budoucnu vyhýbaly 😀.
Naše česká komunita se postupně rozrůstá a slaví. Vr. mi oznamuje, že jsme první neděli po Novém roce pozvaní – spolu s několika dalšími páry – k jedněm českým přátelům „na svíčkovou“. Současně mi klade na srdce, abych si ověřila, na kolikátou hodinu je oběd plánovaný. Což mi připadá zbytečné – oběd ve zdejších končinách přece vždycky začíná kolem půl druhé, no ne?
Abychom pěkně vyhládli, oba s Vr. od rána až do poslední chvíle pracujeme – já na zahradě, Vr. v garáži. Pak se v hektickém spěchu sprchujeme, oblékáme a vyrážíme. Máme trochu zpoždění, takže celou cestu vtipkujeme: „jen aby na nás zbyly nějaké knedlíky“ 😂 a pro jistotu posílám esemesku „Už jedeme!“. Zastavujeme před domem českých přátel a zažíváme šok – místo na parkování, kde by mělo stát přinejmenším 5 dalších aut, je prázdné! 😲 Něco je evidentně špatně… 
Volám paní domu, že jsme před vraty… zdá se mi to, anebo opravdu zní rozpačitě? Copak nedostala tu esemesku? Aha, takže na večeři… Ne, jsi moc hodná, ale kávu si nedáme (naše žaludky kručí: jaký kafe, máme hlad!!! 😂), díky, přijedeme znovu v 6…
Esemesku nedostala a není divu, omylem jsem ji totiž poslala našemu španělskému sousedovi, co bydlí 20 m od nás 🙈😂. Ten si ji zadal do překladače a odepsal, že neví o co jde, ale ať klidně přijdeme…