Každý správný chlap potřebuje občas vypadnout z domova a strávit pár dnů s partou stejné krevní skupiny. Zkrátka vrátit se do klukovských let, zablbnout si a zařádit… prostě, tak trochu se „utrhnout ze řetězu“ 😀. A přesně tohle si Vr. dopřál před měsícem, když za ním dorazili 3 kamarádi, navíc všichni taky motorkáři.
Dva dny se proháněli po Lanzarote, náš ostrov s nějakými 80 km na délku a 20 na šířku je ale pro motorkáře příliš malým soustem, a tak se rozhodli
Dva dny se proháněli po Lanzarote, náš ostrov s nějakými 80 km na délku a 20 na šířku je ale pro motorkáře příliš malým soustem, a tak se rozhodli pokračovat na Fuerteventuře. 
Jasně, Vr. věděl, že se žádné půjčené dopravní prostředky nesmí přepravovat na jiný ostrov, ale doufal, že Itala v půjčovně ukecá… což nedopadlo ☹️. A tak jsme den před jejich plavbou na trajektu měli doma hodně hektický večer – narychlo jsme sháněli půjčovnu v Corralejo na Fuerteventuře, která by měla k dispozici 3 motorky. Našli jsme jedinou, přičemž jeden stroj se snad ani nedal nazvat motorkou…
Naštěstí, jeden z těch tří kámošů umí jezdit na všem, co má 2 kola, sedlo a řidítka.
No, a co by to bylo za akci, kdyby si chlapci nestřihli pár provokací jako za mlada… kdo by máčel a sušil plavky, no ne? 😂
Večery v hospůdce, či na privátě, byly určitě minimálně stejně náročné, jako dny v sedle. Přece jen – pařby s klukama jsou bezpochyby zábavnější a divočejší, než se mnou. 
Den před návratem měli hoši trochu nahnáno – kvůli kolabujícímu systému on-line prodeje se jim nedařilo koupit lístky na trajekt zpátky. Copak Vr., ten se mohl na Lanzarote klidně vrátit o den později, ale klukům hrozilo, že zmeškají letadlo do Česka. Tak jsem sedla do auta a jela lístky koupit přímo do kanceláře Armas. Vr. si tehdy možná po dlouhé době uvědomil, že mít manželku je docela praktická věc 😀.
Vr. „s kluky“ rozhodně pookřál a o pár let omládl.
Jasně, Vr. věděl, že se žádné půjčené dopravní prostředky nesmí přepravovat na jiný ostrov, ale doufal, že Itala v půjčovně ukecá… což nedopadlo ☹️. A tak jsme den před jejich plavbou na trajektu měli doma hodně hektický večer – narychlo jsme sháněli půjčovnu v Corralejo na Fuerteventuře, která by měla k dispozici 3 motorky. Našli jsme jedinou, přičemž jeden stroj se snad ani nedal nazvat motorkou… Naštěstí, jeden z těch tří kámošů umí jezdit na všem, co má 2 kola, sedlo a řidítka.No, a co by to bylo za akci, kdyby si chlapci nestřihli pár provokací jako za mlada… kdo by máčel a sušil plavky, no ne? 😂 Večery v hospůdce, či na privátě, byly určitě minimálně stejně náročné, jako dny v sedle. Přece jen – pařby s klukama jsou bezpochyby zábavnější a divočejší, než se mnou. Den před návratem měli hoši trochu nahnáno – kvůli kolabujícímu systému on-line prodeje se jim nedařilo koupit lístky na trajekt zpátky. Copak Vr., ten se mohl na Lanzarote klidně vrátit o den později, ale klukům hrozilo, že zmeškají letadlo do Česka. Tak jsem sedla do auta a jela lístky koupit přímo do kanceláře Armas. Vr. si tehdy možná po dlouhé době uvědomil, že mít manželku je docela praktická věc 😀.Vr. „s kluky“ rozhodně pookřál a o pár let omládl. A jinak – po jeho návratu jsem vyhodnotila, že deset dnů je tak asi maximální doporučená doba, aby můj drahý muž moc „nezvlčil“ 😂. 
P.S.: Nebudete se chtít příště přidat, přátelé? 😃