… jako třeba v případě holubníku souseda Dominga. Několik měsíců jsme ho přemlouvali, ať se té havěti zbaví a najde si jinou zálibu, zásobovali ho články o nemocech, které holubi přenášejí, a seznamovali ho se zdravotními riziky, která hrozí jeho malé dcerce. Domingo našemu nátlaku sveřepě odolával, argumentoval kanárskými tradicemi, osvědčením od veterináře a mával nám před očima legitimací spolku holubářů.
Dokonce se v jedné slabé chvilce nabídl, že pakliže jeho milovaní holoubci pokálí náš majetek, přijde škodu odstranit. Tak velká byla jeho láska k těm potvorám.
Doufaje, že ho udoláme jeho vlastní zbraní, začali jsme mu pravidelně telefonovat kdykoli jsme na terase, okně, autě či jinde našli holubí plkanec s tím, aby to laskavě přišel umýt a vydezinfikovat. Po čase začala Domingova ochota postupně uvadat a dokonce se občas vzpouzel s námitkou, jak víme, že to byl pravě jeho holub 😃. Nakonec ale vždycky přišel a tu spoušť uklidil.
A pak jednoho dne zmizeli holubi 🤗 i soused. A za pár dní jsme se dozvěděli, že Domingo se od své ženy odstěhoval, prý proto, že se s ní nedalo vydržet. Takže nakonec za vyřešení problému s holuby vděčíme jí 😄.
DÍKY MOC, RITO!!! 👏👏👏