… to jsou zdejší lékaři. Za 5 let už jsme navštívili dlouhou řadu ordinací různých specialistů, z nichž žádný se nás dosud nikdy nedotkl. A to ani v oborech, jako je ortopedie, rehabilitace, anebo endokrinologie, kde fyzický kontakt jaksi logicky předpokládáte.
Rehabilitační lékař kontroluje pokroky v ohýbání kloubů úhloměrem ze vzdálenosti cca 10 cm od těla; endokrinoložka se vždy pouze z druhého konce ordinace účastně dotáže, zda něco nebolí, neotéká, či se neobjevují nějaké podkožní bulky, (namísto aby sama postižené místo prohmatala 😏); a ortoped se omezuje na strohou otázku, zda od minulé návštěvy došlo k nějaké změně ☹️.
Asi nejnázornější ukázku bezdotykového přístupu k pacientům zažila jedna naše zdejší známá. V době, kdy byla objednaná na vyšetření ke gynekologovi, musela odcestovat do Česka, a tak chtěla termín návštěvy přesunout na později. Sestra se její žádosti upřímně podivila a ujistila ji, že fyzická přítomnost není nutná – prohlídku lze absolvovat i přes Skype. Dotyčnou sice taková odpověď lehce zaskočila, ale přizpůsobila se situaci a v daný den a hodinu v Berouně v pohodlném oblečení a „naostro“ vyčkávala na zavolání. K jejímu velkému překvapení gynekologické „vyšetření“ spočívalo v dotazu lékaře, zda má nějaký problém, a když odpověděla, že ne, popřál jí hezký den a zavěsil.