A tak jsem se naučila vyrobit tvrdý tvaroh (a vidouc kolik mléka, či spíš jogurtu, je zapotřebí pro získání malého bochánku – viz titulní fotka – konečně pochopila, proč býval v Česku tak drahý 😆)…
… taky kysané zelí, v tomto případě zase postupně zjišťuju, jak velký vliv má obsah soli, intenzita mačkání, teplota, délka kvašení a především druh zelí, protože z asi 10 „dávek“ ještě ani dvě nebyly chuťově stejné 😆…
… naproti tomu některé recepty od babiček se urputně vzpírají tomu, abych je zvládla – např. prachobyčejný bramborák. Za žádnou cenu nějak nemůžu ve zdejších podmínkách docílit křupavých okrajů, které Vr. miluje. Po několika pokusech jsem se rozhodla, že za mé neúspěchy může zdejší mouka. A je po trápení! 😆