… není náš případ – na rozdíl od mnoha Španělů, kteří jedí rádi, často (neustálé zobání různých tapas) a hodně 😱 (jedna zdejší porce jídla nás s Vr. většinou zasytí oba). Jako námět příspěvku však bývá jídlo a místní speciality a odlišnosti celkem vděčné. Takže:
Zdejší zákusky prodělaly za 4 roky našeho života tady výraznou změnu k lepšímu, co se vzhledu týče. Pokud jde o chuť, mají vůči českým/francouzským/italským aj. pamlskům ještě mnoho co dohánět. Chuť většiny z nich je totiž bez ohledu na různé tvary, barvy těsta a polev prostě jenom MDLE SLADKÁ. Což je pro Čecha – odchovaného kubánským dortem, míšařezy a zejména větrníky 😆 – hodně málo. Asi nejvyhlášenější značkou zdejších cukráren je Lolita, naším favoritem – pokud si chceme zamlsat – je však čokoládový dort, který se prodává v supermarketu Mercadona.
Caldo je hotový vývar z masa, drůbeže, zeleniny či ryb (bez konzervantů). Existuje jich spousta druhů, prodávají se v litrových krabicích a jsou VYNIKAJÍCÍ!
Asi nemá cenu zmiňovat, že výběr ryb se s Českem nedá srovnávat. Stejné je to i u šunky, přičemž jednoznačně vede SUŠENÁ (SERRANO) oproti dušené.
Řeznictví s výjimkou prodejen Spar a Hiperdino tady prakticky neexistují, všude jinde se prodává pouze maso už naporcované a balené. Vypadá ale TAK čerstvě a chutně, že si ho bez obav koupíte, a poté, co ho doma vybalíte, s úlevou zjistíte, že opravdu TAK čerstvé a chutné je! My ryby a maso kupujeme téměř výhradně v Mercadoně, kromě případů, kdy potřebujeme masové FILETY.
Porcované maso má totiž jeden zádrhel: „plátky“ jsou bez výjimky na náš vkus příliš tenké – max. tloušťka je 0,5 cm 🙈. Což ostatně vidíte i v restauracích, kde např. vepřová kotleta NIKDY nebývá šťavnatá ☹️. 
Co se týče koření, jogurtů, tvarohu, anebo čaje (zejména černého) je výběr slabší, až žádný. Například měkký ani tvrdý tvaroh tady VŮBEC NEKOUPÍTE 🙈. Pokud tedy chcete vyrobit např. lehké francouzské tvarohové deserty, anebo cheesecake, musíte použít směs mascarpone a jakési zdejší obdoby „Lučiny“ (Philadelphia), která je ovšem slaná a na výsledku je to (setsakramentsky!) znát ☹. S čajem, zejména černým, je to taky bída – na regálech (a ještě jen některých obchodů) jsou jen 1 – 2 druhy a i ty občas dojdou, přičemž další dorazí třeba až za několik týdnů (mám podezření, že černý čaj tady pijou jen Angličani a my dva 😆). Místní pijí většinou červený čaj, či roibos, a hlavně kávu s mlékem – a ještě lépe se slazeným kondenzovaným 🙈.
Naproti tomu, sýrů kozích, ovčích, kravských a smíšených tady najdete tolik, že můžete klidně pořádat sýrové orgie. Největší výběr (včetně zahraničních sýrů) má Hiperdino.
Výběr ovoce a zeleniny je v zasadě dostačující, pokud se smíříte s tím, že vzhled často pokulhává za dokonalými unifikovanými výpěstky v kontinentální Evropě (nejspíš v důsledku dopravy). Zdaleka nejhorší kvalitu ovoce a zeleniny má Spar. Vzhledem k tomu, že má současně taky nejvyšší ceny, je s podivem, že se mu daří jeho předražený, unavený a leckdy nahnilý sortiment vůbec prodat.
Co se týče cen, leccos je levnější, ale existují položky, které jsou naopak výrazně dražší – namátkou mě napadá brokolice, která stojí přes 5 €/kus. Anebo například listové těsto, kterého je na výběr spousta druhů (podle počtu vrstev, použitého tuku, na slané, či sladké pečivo atd.), ale pouze už rozválené na plátky a nejlevnější balení 2 kusů stojí 2,50 €.
Na Lanzarote taky nekoupíte bílá vejce. Ne, že by to bylo nějak důležité, jen je s tím nutné počítat například při zdobení velikonočních vajec 😆. Ale zato koupíte vaječné bílky v láhvích 😮.
Dalšími položkami, na které jsme v Česku zvyklí a tady je prozatím opravdu neseženete, jsou: hrubá mouka, krupice, piškoty, mák, pravé švestky a rumová esence. Možná časem, až tady na Lanzarote nás Čechů bude víc…?