… jsou důkazem toho, že když člověk něco strašně moc chce a je ochoten pro to něco udělat, tak se mu jeho sen splní/plán podaří/touha naplní, je jedno, jak tomu chcete říkat.
Sára se do ostrova zamilovala okamžitě, trvalo ale 4 roky, než dospěla k definitivnímu rozhodnutí, že by tady chtěla žít natrvalo. A jakmile měla jasno, chtěla se přestěhovat okamžitě. Ondra to původně viděl spíš až na důchod… ale naléhání a argumentům Sáry nebylo možné odolat. 
Seznámili jsme se v době, kdy my jsme stavěli a oni – plní energie a optimismu – začínali shánět informace o možnosti přestěhování na Lanzarote, prostě slovy klasika: „byl to čas malin nezralých“. On špičkový IT odborník zaměstnaný v Praze, ona pořádající žádané a oblíbené kurzy restaurování dřevěného a čalouněného nábytku. Na rozdíl od několika dalších našich přátel tedy oba v produktivním věku – ne senioři – se třemi dětmi ve věku 8 až 16 let a rozlehlou usedlostí za Prahou. To všechno otázku případného přestěhování do Španělska dále komplikovalo. 
Postupem času se jejich další a další návštěvy nesly v duchu čím dál menší romantiky, zato stále většího psychického tlaku a nejistoty. Důvodem byly mimo jiné otázky, na které neznali odpověď, a ani nikdo jiný jim je zodpovědět nedokázal.
- Za kolik se nám podaří prodat naši usedlost?
- Dáme dohromady dost peněz na koupi domu?
- Uživíme se na ostrově?
- Zvládneme všichni obstojně španělštinu?
- Jak budou děti zvládat školu?
- Jak to bude s nárokem na důchod?
- Budeme se muset na čas jako rodina rozdělit?
- ……..?
Minulý rok byl pro Sáru a Ondru časem těžkého rozhodování, chvílemi téměř neřešitelného. Když jsme spolu mluvili v létě 2023, jejich naděje na přestěhování se blížily nule 
. A pak, v prosinci, se jim šťastnou náhodou podařilo koupit jeden – byť maličký – apartmán 
. A v březnu letošního roku další dva 💃. Všechny jsou v Los Cocoteros v komplexu zvaném Coco Chico, a nenechte se mýlit, uvnitř vypadá komplex daleko lépe, než zvenku. V jednom apartmánu bude Sára s dětmi pro začátek bydlet a dva zbylé pronajímat. Děti od září nastupují do základní školy a na gymnázium v Haría. 
Ondra bude ještě nějaký čas „držet pozice v Česku“, čekat až ceny nemovitostí dále vzrostou, aby za usedlost utržili co nejvíc, současně, aby splnil požadovaný počet odpracovaných let pro získání nároku na důchod, a ve volném čase létat za rodinou.
Držíme jim pěsti, aby zdárně započatý projekt „přesídlení“ dotáhli do úspěšného konce. 👍👍👍