… zvaným vzdušná vlhkost. Nedovedete si, přátelé, představit, kolik času, plechovek lepidla, polystyrenu, rolí fólie proti vlhkosti, pásů gumy, tub silikonu, barelů asfaltového nátěru, výplňových hmot a dalších „zaručených“ prostředků už jsme spotřebovali na zdi a zídky (abychom zabránili pronikání vzdušné vlhkosti a postupnému olupování omítky), skleněné střechy patia (abychom každé ráno nemuseli koukat na kapky vody stékající po zdi na skříň) a garáže (abychom každé ráno nešlápli uvnitř do louže), ale naše úspěchy jsou zatím spíše zanedbatelné. 
Ačkoli krátkodobí návštěvníci mají dojem, že je Lanzarote skrz naskrz vyprahlým ostrovem, opak je pravdou: zdejší vzdušná vlhkost dosahuje obrovských hodnot a boj s ní je předem prohraný. Místní to vědí a proto tomuto problému nevěnují žádnou zvláštní pozornost, což nás během stavby – a ještě i dlouho poté – značně štvalo. Postupně jsme však pochopili, že ignorovat průvodní jevy vlhkosti je v tomto případě zřejmě vůbec nejlepší přístup, nechcete-li se z toho zbláznit.
Náš dům je široko daleko nejlépe odizolovanou stavbou. Přesto se po třech letech opakovaného a marného ošetřování a natírání paty domu všemi možnými impregnacemi a vlhku odolnými barvami ukázalo jako nejvíce „hi-tech“ řešení vyskládat před pruh oprýskaných fleků na fasádě řadu kamenů 🤣.
