Vrata na pohon motýlích křídel
By in

Vrata na pohon motýlích křídel

Předlouhý seznam úkolů, sepsaný v roce 2021 krátce po našem nastěhování do nedokončeného domu, se během posledního roku pomalu, ale zato systematicky zkracoval, až na něm zbyla poslední velká položka – trojdílná garážová vrata. Jak ideový návrh, tak design i výroba (vyjma nátěru a motýlí výzdoby) proběhly cele v režii Vr., protože místní firmy se zase jednou předvedly jako neschopné a přitom (s prominutím) nenažrané. 

Vr. měl původně přání, abych mu na vrata namalovala Ferrari v životní velikosti, ale to bych zcela jistě nezvládla 🤔. Moje alternativy byly tráva (ale ta tady neroste) a kaktusy (těch máme plnou zahradu)… a tak nakonec padla volba na motýle 🤣.

Včera, 29. ledna 2024 jsme vrata slavnostně usadili na kolejnice a garáž se všemi poklady je tudíž pod uzavřením.

Pro jednoho skvělá zpráva však může být pro druhého naopak špatná – např. pro kočky, které v poslední době v naší garáži v noci vesele dováděly na kapotě Camara. 

A TÍMTO DNEM TAKÉ POVAŽUJEME STAVBU NAŠEHO DOMU NA LANZAROTE, VČETNĚ GARÁŽE, TERASY, VENKOVNÍ KUCHYNĚ,  OKRASNÝCH ZÍDEK A ZÁHONŮ ZA DEFINITIVNĚ DOKONČENOU. HURÁÁÁ!!!   💪👏💃 P.S.: Období stavby skončilo a nastává nikdy nekončící období údržby…

Čtyřdenní závod na horských kolech
By in

Čtyřdenní závod na horských kolech

Trasa druhé etapy tohoto čtyřdenního závodu pořádaného Mezinárodní cyklistickou unií vedla dnes přímo kolem našeho domu. Závod je považovaný za vrcholný zážitek horské cyklistiky na Kanárskych ostrovech a díky unikátním lanzarotským scenériím láká každý rok více účastníků. Letos poprvé se mohou zúčastnit i závodníci na elektrických kolech.

Při té příležitosti si nemohu odpustit poznámku, že z Maneho se od té doby, kdy u nás přestal pracovat a začal mít zase víc času na svá milovaná kola (9 silničních a 1 horské), stal švihák a cyklistické vybavení mu závidí i Vr.

Marný boj se zákeřným nepřítelem
By in

Marný boj se zákeřným nepřítelem

… zvaným vzdušná vlhkost. Nedovedete si, přátelé, představit, kolik času, plechovek lepidla, polystyrenu, rolí fólie proti vlhkosti, pásů gumy, tub silikonu, barelů asfaltového nátěru, výplňových hmot a dalších „zaručených“ prostředků už jsme spotřebovali na zdi a zídky (abychom zabránili pronikání vzdušné vlhkosti a postupnému olupování omítky), skleněné střechy patia (abychom každé ráno nemuseli koukat na kapky vody stékající po zdi na skříň) a garáže (abychom každé ráno nešlápli uvnitř do louže), ale naše úspěchy jsou zatím spíše zanedbatelné.

Ačkoli krátkodobí návštěvníci mají dojem, že je Lanzarote skrz naskrz vyprahlým ostrovem, opak je pravdou: zdejší vzdušná vlhkost dosahuje obrovských hodnot a boj s ní je předem prohraný. Místní to vědí a proto tomuto problému nevěnují žádnou zvláštní pozornost, což nás během stavby – a ještě i dlouho poté – značně štvalo. Postupně jsme však pochopili, že ignorovat průvodní jevy vlhkosti je v tomto případě zřejmě vůbec nejlepší přístup, nechcete-li se z toho zbláznit.

Náš dům je široko daleko nejlépe odizolovanou stavbou. Přesto se po třech letech opakovaného a marného ošetřování a natírání paty domu všemi možnými impregnacemi a vlhku odolnými barvami ukázalo jako nejvíce „hi-tech“ řešení vyskládat před pruh oprýskaných fleků na fasádě řadu kamenů 🤣. 

Budiž chvála roztržitým a líným prodavačům
By in

Budiž chvála roztržitým a líným prodavačům

Díky chybným cenovkám u zboží už jsme několikrát výrazně ušetřili. Naposledy při koupi zahradního nábytku v IKEA. Když jsme uviděli cenovku dřevěné lavičky – na zdejší poměry „za hubičku“ 👍 (zahradní nábytek je na Lanzarote většinou nehorázně předražený) – nezaváhali jsme ani na okamžik a ihned se vydali k pokladně. Tam se vzápětí ukázalo, že cenovka se k danému kousku připletla omylem a lavička stojí téměř trojnásobek uvedené částky 🤢. Naše argumentace, že „jsme byli uvedeni v omyl a zboží by nám IKEA, která je přece seriózní obchod, správně měla prodat za inzerovanou cenu“, však udělala na prodavačky tak impozantní dojem, že nám 2 vybrané lavičky prodaly za původní (chybnou nízkou) cenu bez větší diskuse. Se slastným pocitem vítězů jsme si úlovek naložili, odvezli a ještě téhož večera smontovali. 

Jelikož brzy začně období dešťů, rozhodli jsme se sezení do jara ponechat v patiu.

Za dva týdny jsme jeli kolem IKEA znovu a zjistili, že cenovka zůstala stejná 🤣.

Camino de Los Gracioseros
By in

Camino de Los Gracioseros

Jedná se o starou cestu, kterou používali obyvatelé ostrůvku La Graciosa při svých cestách na Lanzarote. Strmá serpentina se vine po severní straně útesů Riscos de Famara z vyhlídky Las Rositas. K té se dostanete první odbočkou za Guínate doleva, parkoviště je asi 100 m za Finca La Corona. Příjezd k parkovišti po hodně hrubě dlážděné cestě předznamenává kvalitu pěšiny, tedy mizernou.

Odměnou za vynaložené úsilí vám budou cestou dolů překrásné výhledy na La Graciosu, skalní masív Riscos de Famara, Playa del Risco, mohutné vlny a hučení oceánu. Dole vás pak čeká jedinečný zážitek koupání na nádherné pláži s jemným zlatavým pískem, kde budete s největší pravděpodobností úplně sami, anebo maximálně s dalšími 2 – 4 lidmi, možná surfaři. Řekněte sami, přátelé, kde tohle dnes zažijete?

Když už sejdete dolů, stojí za to trochu se „cournout“ v dunách jemňoučkého zlatavého písku a případně dojít až ke starým salinám (napravo), anebo se vydat pěšinou směrem k Famaře (nalevo). V jednom místě se dokonce dá sopečným korytem vylézt až nahoru na vyhlídku v Guínate, ale je to jen pro velmi zdatné.Optimální je vyrazit dopoledne, kdy bývá mnohem průzračnější vzduch a tedy daleko lepší viditelnost. Dolů sejdete stínem a na pláž dorazíte v době, kdy Riscos de Famara díky postupujícímu slunci a stínům před vašima očima mění tvar.

Schody do nebe
By in

Schody do nebe

Určitě znáte, přátelé, ikonickou baladu Stairway to Heaven od kapely Led Zeppelin. Právě tou jsem se nechala inspirovat při výrobě svého prvního truhlářského díla, a pokusila se – abych tak řekla – o její vizuální interpretaci 😆.

Jak k tomu došlo? Inu, po čtyřech letech pozorování Vr. při práci, vykonávání pomocných úkonů, podávání mu nejrůznějších nástrojů (a nápojů), poskytování nevyžádaných rad a úklidu pracoviště po skončení směny, rozhodl Vr., že už jsem pochytila a odkoukala dost na to, abych pracovala samostatně. Co nedodal – ale bylo jasné nám oběma – že jeho samotného baví práce na domě už jen zcela podprůměrně, resp. už je nesnáší.

Pro začátek jsem byla pověřena výrobou schůdků, které budou spojovat dolní a horní část střechy. V tom spočívá velká výhoda – schůdky nebudou prakticky odnikud vidět, takže pokud je zvorám, nehrozí, že 1) kvůli nim ztratí provincie Haría status kulturního dědictví Lanzarote 😆, 2) nebudou Vr. neustále připomínat, s jakou nešikou se oženil 😆.

Práci je třeba si šetřit
By in

Práci je třeba si šetřit

… tak zní naše nové heslo pro rok 2024. Ve skutečnosti nemá cenu zbrkle sestavovat další dvě křídla dveří garáže, když je nelze namontovat. Namontovat je bude možné až poté, co se přišroubují kolejnice do betonu. Kolejnice se budou moct přišroubovat teprve poté, až se beton natře speciální voděodolnou oranžovou barvou. K namíchání barvy je nutný – mimo jiné – bílý pigment. A ten na Lanzarote momentálně došel a další zásilka dorazí až koncem ledna 🤢. Prodejci barev evidentně vyznávají stejné heslo jako my, jen jej objevili daleko dříve 😄.

Prostě variace na pohádku o kohutkovi a slepičce 😆.