Když má vaše zahrada rozlohu 5000 m², tak je dost naivní myslet si, že bude bezúdržbová 😂.
To se v plné míře ukázalo okamžitě poté, co jsem ráno po návratu vyhlédla z okna v ložnici, abych se pokochala pohledem na svah, na němž – jak jsem se mylně domnívala – neporoste nic kromě nově zasazených výhonků kaktusů. Veškerý plevel jsem totiž s vypětím všech sil v září těsně před naším odjezdem vytrhala. První pohled mi namísto radosti přivodil naprosté zděšení – kaktusy nebyly v záplavě čerstvé zeleně vůbec vidět! Monzunové lijáky, které přišly letos o 2 měsíce dřív – už koncem září – způsobily doslova explozi hustého zeleného koberce táhnoucího se až k obzoru 😱. Ovšem, zděšení samo o sobě nemá na plevel žádné likvidační účinky 😄, takže jsem si po snídani dala pětiminutovku sebelítosti, pak rezignovaně navlékla pracovní hadry a s krumpáčem v jedné ruce, hráběmi v druhé a postřikovačem na zádech odhodlaně vyrazila do terénu, protože nejsem z těch, co se vzdávají.
První den jsem v kanystru na zádech odnosila na svah nad domem 90 litrů roztoku totálního herbicidu a při jeho rozprašování nachodila několik kilometrů.
Holt, bezúdržbovou zahradu už jsme měli, a to před pár lety v Chýni…