Úvodní fotka je z lázeňského městečka Moaña. Vr. jako správný motorkář si nemohl nechat ujít příležitost vyfotit se u sochy věnované památce závodníka a místního rodáka Daniho Rivase, který v roce 2015 zemřel po kolizi na okruhu Laguna Seca v Los Angeles.
Největší galicijské město je Vigo, které personál našeho hotelu vyhodnotil jako vhodné leda tak k nákupům. Pravda je, že Vigo nemá prakticky žádnou historii, vyrostlo až v 18.století zejména z příjmů z rybolovu v jehož objemu zaujímá 2. příčku v celém Španělsku, ale honosné budovy v centru samy o sobě stojí za procházku a dávají jasně najevo, že se jedná o velmi bohaté město. A my s Vr., kteří jsme v posledních třech letech v podstatě neviděli dům vyšší než vzrostlá palma 😊, jsme si bloumání po bulvárech náležitě užili.
Vigu se někdy přezdívá Olivové město, protože v jeho okolí rostou rozlehlé olivové háje. Staré rozložité olivovníky zdobí ostatně i křižovatky bulvárů, pokud tam není nějaká socha. 
Na pobřežní promenádě ve Vigo najdete hned tři zajímavé sochy: Plavec, Držkopád (asi??? ) a Jules Verne. Francouzský spisovatel záliv u Viga zmínil ve svém vědecko-fantastickém románu 20 000 mil pod mořem a později dokonce město navštívil. Bronzovou sochu ke stému výročí jeho úmrtí (rok 2005) věnovala městu Asociace podnikatelek ze sousední Pontevedry.
I v Pontevedra mají velmi věrohodně působící skulptury – viz výraz kolemjdoucího…
Za povšimnutí stojí i most přes záliv u Viga, taky svým způsobem skulptura.
A ještě poslední – hudební – poznámka ke Galicii: kamkoli jsme přišli, ať to byla hotelová či jiná restaurace, recepce, anebo nákupní centrum, všude hrál velmi tlumený soul, blues, či jazz, žádnou ze současných popových pecek jsme nikde nezaslechli za celé dva týdny ani jednou. Většinou se navíc jednalo o natolik osobitý remake slavných evergreenů, že jsme je často téměř nepoznali, a ještě k tomu v nejpomalejším a nejutahanejším rytmu, jaký si dovedete představit. Vr. to přivedlo k úvaze, že hoteliéři a majitelé restaurací zřejmě ve snaze ušetřit za autorské poplatky nechávají písně přezpívat pokojským a servírkám. 😄
A jedeme domů.