Chodník za domem jsme budovali s vědomím, že ho budeme muset před kolaudací dokonale zamaskovat, aby zůstal skryt zraku šéfa stavebního odboru, zloducha Miguela. Oficiálním důvodem, proč nám průchod za domem nebyl povolen, je skutečnost, že náš pozemek leží v pásmu národního parku. Ačkoli vysoko v sopce nad námi – tedy takřka v jeho epicentru – je lom na těžbu picónu, kde řádí bagr a kam po svahu šplhají těžké náklaďáky, Miguel byl toho názoru, že právě cestička za naším domem o šířce 2 – 3 m by ve zmíněném národním parku o rozloze desítek km2 napáchala nenapravitelnou škodu a zcela by ho znehodnotila. Proto nejen, že nám ji nepovolil, ale naopak si stanovil podmínku, že zemědělská část parcely spadající do území národního parku musí být od stavební části oddělena NEPŘERUŠENOU zídkou o výšce 1 metru. A to není všechno, dále nařídil, že dům musí být ze severní strany zahrnutý zeminou taky do výše 1 metru 🤢. Nad našimi námitkami, že takové uspořádání odporuje veškerým bezpečnostním předpisům, protože nebude možné dostat se z jedné strany domu na druhou v případě např. požáru anebo úrazu, se jen pomstychtivě pousmál.
No, a my se s vámi, přátelé, dnes chceme podělit o radost, že se nám podařilo udělat to přesně tak, jak si Miguel přál… 😄
