… já vím, že to pro mnoho z vás stále není úplně aktuální, ale pokud časem vyrazíte na Lanzarote a pokud se opravdu budete chtít pouze koupat, pak nejspíš skončíte v jednom z níže uvedených rezortů. A tady vás chci, přátelé, upozornit, abyste brali následující „hodnocení“ jako absolutně neobjektivní soukromý názor VráJi.
- Costa Tequise ležící severně od hlavního města Arrecife je dle našeho názoru nejpěknější rezort, jak co se týče rozmanitosti typů ubytování, tak jejich estetického vzhledu. Restaurace, obchody a zábavní podniky organicky zapadají do konceptu tohoto prázdninového městečka, takže celek působí poměrně harmonicky. Je tu několik menších pláží se zlatavým pískem obklopeným černými vulkanickými skalkami, které tvoří také dno zálivů. V důsledku toho je umělecký dojem za odlivu spíš podprůměrný.
- Playa Honda se rozkládá hned za jižním koncem promenády v Arrecife a táhne se až k přistávací dráze jediného zdejšího letiště. Letovisko se skládá z obrovského množství vilek (většinou řadových, jen „ocean-front“ jsou solitery) postavených před 15 – 20 lety a vlastněných většinou cizinci, zejména Němci a Angličany. Spousta z nich je k pronájmu. V několika zátokách je několik pláží s tmavě béžovým pískem. Ta poslední je krásně dlouhá a rozlehlá a její velká část je vyhrazena psům (na většinu ostatních zdejších pláží mají psi naopak vstup zakázán a všichni to dodržují). Dalo by se říct, že skoro ideál… nebýt bezprostřední blízkosti přistávací dráhy, která až donedávna byla velmi vytížená. Dnes je sice na pláži povětšinou krásný klid, ale doba, kdy nebe opět ovládnou letadla, není zřejmě daleko. Zajít se sem občas podívat na stroje přistávající z moře těsně nad vaší hlavou, je opravdu super zážitek.
- Puerto del Carmen má pravděpodobně své nejlepší časy za sebou. Některé části jsou celkem hezké, ale obecně se jedná o velmi hustou zástavbu složenou většinou z apartmánových komplexů, z nichž mnohé už by naléhavě potřebovaly zrenovovat, dalších úplně vybydlených – včetně opuštěného a chátrajícího nákupního centra – nespočet hospůdek a bister zaměřených hlavně na anglickou nižší střední třídu – a tudíž často diskutabilní kvality a dost hlučných. Kromě toho je zde několik kilometrů dlouhá pobřežní promenáda lemovaná značkovými obchody, kde se bez problému zbavíte jakéhokoli množství nadbytečných Eur a na západním konci rezortu jedna z nejvyhlášenějších zdejších restaurací El Toro specializující se na pečená masa a bifteky. Poblíž rezortu je zábavní centrum Texas Rancho Park, které vám spousta místních obyvatel vřele doporučí k návštěvě, ale kde jsme my s Vr. nebyli, neboť podobné atrakce nemilujeme. Jen z doslechu tedy víme, že tam jsou (anebo spíš bývali?) mimo jiné také cvičení papoušci a lachtani.
Všechna výše uvedená letoviska byla v době našeho příjezdu propojena pobřežní cyklostezkou, která ale v součanosti už nefunguje. V některých úsecích byla jízda na kole zakázána, což je velká škoda, protože v rámci půldenního výletu jste mohli poznat velký kus pobřeží nabízející úžasné výhledy i zastávky v bistrech a barech přímo u moře.
- Puerto Calero je letovisko smetánky s přístavem pro luxusní jachty. V současné době tam pár cizinců staví nehorázně luxusní vily s veškerým myslitelným komfortem, včetně výtahů z přízemí do prvního patra atd., ale místu chybí atmosféra, je to jakési ghetto zbohatlíků. A někteří jeho obyvatelé jsou arogantní hulváti, co nadávají cyklistům, že je brzdí, takže svými Porsche nemohou dosáhnout maximálního zrychlení!
A kde jsou nejkrásnější pláže ostrova vám, přátelé, prozradím příště 😊.