Ano, přátelé, je to tak. Ačkoli se to dlouho zdálo vzdálené několik světelných roků a občas zhola nereálné: včera v 15:20 UTC+0 položila amatérská stěhovací parta složená z kameníka a jeho dvou synů na hromadu beden poslední „banánovky“, zabouchla za sebou dveře a my v našem novém domově vyčerpaně padli do už víc než dva roky stále zabalených křesel.
Dům zatím není zkolaudovaný (ani dokončený), Alejandro (architekt) ani Carlos (stavební dozor) zatím netuší, že jsme se nastěhovali a až to zjistí, budou určitě oba upřímně zděšení.
Stěhování předcházelo pár hektických dnů, kdy byl na stavbě každý úspěch vykoupen přinejmenším jednou katastrofou, takže např. zdařilou instalaci skleněných zástěn do sprch pokazila jedna vytopená koupelna a přilehlé místnosti (důsledek toho, že instalatér neuzavřel vodovodní systém před odmontováním kohoutků) a šrám na fungl nové kuchyňské desce 🤢.
Vzorně pravoúhlé podhledy ze sádrokartonu zastínily netěsnící prahy, na které jsme čekali 3 měsíce a od kterých jsme si slibovali, že zabrání průvanu v domě a nánosům jemného písku na podlahách 🤢. Montéři nám při jejich upevňování s pýchou prozradili, že prý jsou to vůbec první prahy dovezené na Lanzarote, protože místní tuhle vymoženost neznají. Tady se totiž odjakživa staví domy s minimálně centimetrovou mezerou pod dveřmi, aby voda, která několikrát ročně štěrbinou zateče do příbytků, mohla stejnou cestou zase odtéct 😆. To nám přišlo jako trefná ilustrace duševního potenciálu místního obyvatelstva. Montéři ale zjevně převyšují průměr, protože se po celou dobu montáže radovali, že díky nám a našemu domu se naučí prahy instalovat, začnou je jako jediní na ostrově nabízet, nepochybují, že o ně bude zájem a vydělají spousty peněz. Jaké však bylo o chvíli později zklamání nás všech, když se ukázalo, že španělské prahy netěsní zdaleka tak dobře, jako české, a bude tedy zapotřebí, aby Vr. vymyslel nějakou vychytávku, jak jejich funkci vylepšit.
Titíž montéři o hodinu později namontovali madlo k jedněm dveřím ve výšce skoro 150 cm od země 🤢, přesto, že zdejší lidé měří v průměru kolem 160 cm a přesto, že jsem je žádala ať NIC nerozhodují samostatně. Jasně, madlo přemontovali níž a pokud tipujete, že při zaslepování dřívějších otvorů trochu poškrábali rám dveří, tak máte pravdu. 
S místními je to těžké… kdykoli jim vysvětlujete, že způsobili nějaký malér, opáčí, že „malér je umřít“. A možná mají pravdu, vždyť je to jenom dům.