Lanzarote obecně není destinací, kam by se primárně jezdilo za „zážitkovou kuchyní“. To neznamená, že by se tady nejedlo dobře, naopak, velice kvalitní – a navíc velmi laciné – pokrmy obvykle připravují i malá bistra specializovaná na jídlo s sebou (comida para llevar). Mnoho zdejších restaurací však kromě skutečně čerstvé, chutné a nepříliš komplikované kuchyně nabízí „přidanou hodnotu“ v podobě jedinečné atmosféry, ať už jsou to nádherné výhledy do krajiny, či unikátní prostory vytvořené přírodou. Většina restaurací, které zmiňuji níže, stojí za návštěvu z jednoho či druhého důvodu, ovšem berte to jako doporučení ryze subjektivního charakteru.
K těm dražším (atmosféra + dobré jídlo) patří:
- El Diablo ve vulkanickém národním parku Timanfaya, kde můžete poobědvat a přitom se kochat panoramatickým výhledem na řetězec barevných sopek, a kde – mimo jiné – nabízejí maso připravované na lávových kamenech;
- Balagué v komplexu LagOmar v Nazaretu, ze které je velmi působivý pohled na jakýsi přírodní amfiteátr;
- Jameos del Agua ve vulkanické jeskyni kousek za Punta Mujeres, kde o víkendech večeře doprovázejí koncerty komorní hudby
- MIAC Castillo de San José v arrecifském přístavu Naos, odkud můžete prosklenými stěnami pozorovat záliv,
- Dunas ve Famaře s pohledem na většinou rozbouřené vlny tamtéž,
La Bodega v Yaiza, kde není výhled do daleka žádný, ale zato si můžete vychutnat venkovskou pohodu oběda v osvěžujícím stínu letitých stromů (ovšem za skutečně hodně přestřelenou cenu),- Altamar v posledním patře Grandhotelu Arrecife byla považována za jednu z nejlepších restaurací na ostrově a vyhlášená specialitami z ryb a mořských plodů, ale už 13 měsíců je kvůli pandemii čínské chřipky zavřená, tak jako celý Grandhotel.
Docela normální restaurace s parádním výhledem:
- Los Helechos v nejvyšším bodě serpentin „u nás“ na severu (pobřežní městečka a oceán);
- Los Cascajos „u nás“ v Haría (kopce, údolí a sopka Corona);
- El Mirador v Los Valles (kopce a údolí);
- Villa Toledo v Costa Teguise (západ slunce nad mořem);
- El Balcón ve Femés (moře, Playa Blanca, ostrovy Lobos a Fuerteventura);
- El Chiringuito nad Playa del Papagayo (Playa del Papagayo);
- všechny restaurace a kavárny na promenádě v El Golfo (moře);
- La Taberna v lehce snobském Puerto Calero (přístav a moře);
- El marinero je jednou z mnoha rybích restaurací v Arrieta, zvláštností je „výhled“ na mořské dno skleněným oknem v podlaze (ale nečekejte nic víc, než pár velkých oblázků).
Restaurace bez výhledu, kde se „pouze“ dobře vaří:
- Toro Asador v Puerto Carmen se specializuje na pečená a grilovaná stařená masa;
- Monumento al Campesino v San Bartolomé má na jídelním lístku typické pokrmy kanárské kuchyně;
- Cantina v Teguise je vyhlášená svými tapas;
- El Mandingo v Argana Alta (jedno z předměstí Arrecife s nevalnou pověstí) servíruje vynikající grilovaná masa;
- Volcán de la Corona v Ye má v nabídce grilovaná masa a typickou kanárskou kuchyni;
- Kokoxili sushi v Arrecife, jak již název říká, se zaměřuje na asijské kuchyně.
A ještě mi nedá, abych nezmínila jedno naprosto kouzelné místo
- El Bosquecillo, které najdete na jednom z nejvyšších bodů v severní části ostrova poblíž observatoře. Je určené pro pořádání pikniků a najdete tam grilovací rošty a stoly s lavičkami. To nejúžasnější, co tady najdete, je však výhled na Famaru.