Sprchové vaničky, 2. dějství
By in

Sprchové vaničky, 2. dějství

Vr. školí instalatéra, jak správně namontovat těsnění poté, co si všiml, že ho Liviu nasadil obráceně. Našeho instalatéra totiž není radno nechávat pracovat bez dozoru. Poté, co si Vr. na dotaz, jak se bude montovat sifon pod těžkou vaničkou, vyslechl bohorovné „Šáhnu tam a ňák to spojim“, nemohl několik dní spát. Pak se rozhodl vyrobit speciální přípravek z plexiskla, který kromě toho, že usnadní montáž, současně zajistí správné spojení sifonu a hadice.

A teď pokračování konverzace s instalatérem přes WhatsApp:
„Jak to, že zítra ne? Vždyť ráno v 8
 se montují vaničky!!!“
„To těžko. Na zejtřek už mám jinej program.“
„Copak nejste domluvení s Domingem?!?“
„Vo ničem nevim.“ Další esemesky už ignoruje.
Volám Domingovi jak to tedy zítra bude, ale nezvedá telefon. Píšu mu esemesky, ale nečte je.
Vr. mi přináší velkou sklenici vína… kdepak, na mého báječného muže je spolehnutí, vždycky neomylně pozná, kdy a co přesně potřebuju… 😂

Druhý den hned v 7 hodin ráno znovu prozváním Dominga a dozvídám se, že jeho matka dostala infarkt, otec se z toho zhroutil a ve vesnici, kde bydlí, je špatný signál… Přeju matce brzké uzdravení, lituju otce, utěšuju Dominga, že všechno dobře dopadne… a snažím se stočit téma na ty zatracené vaničky, ale moc se mi to nedaří. Loučíme se vágním příslibem, že snad zítra… 

Naše bilance ke dnešnímu dni: jedna firma přestala pracovat (údajně) kvůli covidu, druhá pro ledvinovou koliku majitele, třetí kvůli infarktu matky… Kde jsou ti obyvatelé Kanárských ostrovů zdraví jako řípa, co se běžně dožívají sta let? 😂