Fotoreportáž XI.: Proč nám občas dochází humor...
By in

Fotoreportáž XI.: Proč nám občas dochází humor...

Nejnovější fotky ze včerejší návštěvy v Maguezu, o které se s vámi, přátelé, chceme podělit…  
1) Roura pro budoucí digestoř (všimněte si výrazně zašpiněné bílé fasády, můj úraz při tvoření finálního nátěru byl tudíž ZCELA zbytečný)
2) Čerstvě vysekaná drážka pro chybějící kabel v jídelně

3) Další právě vysekávaná drážka kvůli zapomenutému kabelu pro anténu


4) Jak si sklenář představuje dobře odizolovaný interiér proti dešti 

5) Jak si instalatér představuje napojení sifonu na odpadní trubku

6) „Úspěšné“ hledání krabičky pro vypínač pod dlaždicí (bylo nutné odsekat další 3, které praskly)

7) „Neúspěšné“ hledání krabičky pod omítkou – fotku už znáte. … jen na dokreslení, že „úspěšné“ a „neúspěšné“ hledání v podání lanzarotských řemeslníků vypadá prakticky stejně… vždy je to katastrofa 🤢.

Divíte se, že nám občas dochází humor???  😃 

Kalendář svátků
By in

Kalendář svátků

Oficiální svátky slavené na celých Kanárských ostrovech jsou:

  • 1. ledna: Nový rok
  • 6 . ledna: Svátek Tří králů
  • Velikonoce, tzv. Semana Santa, kdy se slaví: Zelený čtvrtek a Velký pátek. Velikonoční pondělí – na rozdíl od Česka – je normální pracovní den.
  • 1. května: Svátek práce
  • 16. srpna: Nanebevzetí Panny Marie
  • 12. října: Státní svátek Španělského království
  • 1. listopadu: Svátek všech svatých (Dušičky)
  • 6. prosince: Den španělské ústavy
  • 8. prosince: Svátek neposkvrněného početí Panny Marie
  • 25. prosince: První svátek vánoční

Kromě výše uvedených má navíc každý ostrov ještě svůj vlastní svátek, v  případě Lanzarote je to svátek Panny Marie Sopečné (Nuestra Señora de Los Volcanes), který se slaví 15. září. 

A dále, každá obec má v roce vyhrazeny 2 dny na oslavy související většinou s patronem či patronkou místního kostela. V případě Maguezu je to Svatá Barbora, která tady má – stejně jako v Česku – svátek 4. prosince.

Skutečnosti,  že drtivá většina svátků je církevního charaktru, vůbec neodpovídá veskrze světský naturel místního obyvatelstva. Jeden příklad za všechny: po více než ročním čekání na endokrinologické vyšetření na mě vyšla řada 26. prosince v 5 hodin odpoledne 😊… kdy jsme, bohužel, jediných několik dnů v roce byli mimo Lanzarote. Náhoda je prostě blbec.

Jasně, že zůstáváme!
By in

Jasně, že zůstáváme!

Určitě to taky znáte – dlouho o něco usilujete a ono se to pořád nedaří, přes veškerou vaši snahu, námahu a vypětí, prostě krev, pot a slzy. A v jednom momentu ve vás prostě ta příslovečná pružinka napnutá k prasknutí rupne a vy se podle nátury buď naštvete, zhroutíte, anebo si trochu zatrucujete. A už v momentě, kdy prohlašujete, že se na všechno zvysoka vykašlete, dobře víte, že to tak nemyslíte.Navíc, když jsme v pátek docílili několika kolosálních úspěchů, např.:

  • dva zedníci vydláždili patio,
  • instalatér po měsíci neustálých odkladů konečně vyvrtal otvor pro trubku digestoře,
  • ve skladu prodejny se sprchovými vaničkami nám po menším zaváhání vydali další speciální sifon (jeden ze dvou nám totiž na stavbě někdo ukradl a dovoz ze Španělska by představoval další zdržení v řádech mnoha týdnů),
  • elektrikářům se nakonec podařilo protáhnout kabel do chrániče visícího ze stropu v jídelně, takže máme naději, že jednou půjde rozsvítit světlo nad stolem,
  • po detailní prohlídce střechy se ukázalo jako poměrně pravděpodobné, že se v jednom místě pod gumovou fólií skrývá kabel pro TV anténu, 
  • sklenář po několika urgencích (a přesvědčování nás, že to není nutné, protože na Lanzarote prší jen párkrát v roce) konečně objednal vodotěsné prahy ke dveřím a budeme-li mít štěstí, tak do léta z Tenerife dorazí.

Takto vypadá zeď potažená fungl novou vnitřní omítkou po neúspěšném hledání krabičky k vypínači schované kdesi pod omítkou… 🤢
Občas mě při třídění fotografií napadá, že bych mohla směle vydat obsáhlou fotografickou publikaci „Pozadí“, na kterou mám už tolik obrazového materiálu, jako asi málokdo… 😄A ještě „spanilá jízda“ Vr. po parcele s jeho novou mašinou 😄.

Zpráva o stavu duše
By in

Zpráva o stavu duše

Přátelé, mnozí z vás už to asi tušíte: dospěli jsme do bodu, kdy nevíme jak dál. Asi nejlepší ilustrací mého duševního stavu je skutečnost, že někdy sedávám na balkoně, pozoruju projíždějící auta a skládám z písmen jejich registračních značek slova. Taky jsem po letech začala znovu kouřit. Vr. je taky naprosto vyčerpaný, a to jak tělesně, tak duševně. Velmi by si zasloužil vypadnout z toho kolotoče zbývajících prací, nedodělků, oprav a věčného dohadování se s neschopnými řemeslníky aspoň na pár dnů někam jinam. Jenže to v současné době absolutně nepřipadá v úvahu – jednak kvůli vysokým počtům nakažených coronavirem prakticky v celé Evropě, a taky kvůli mé velmi omezené pohyblivosti.

Momentálně vlastně ani nevíme, zda ten dům chceme vůbec dostavět, pokud ano, zda se tam chceme přestěhovat, a zda vůbec chceme dál žít na Lanzarote.

Velmi doufám, že příští příspěvek bude už zase aspoň o fous optimističtější. A pokud bych žádný optimismus ze dna duše nevykřesala, slibuju, že vás nebudu obtěžovat dalšími chmurami, ale poinformuju o některých zajímavých místech ostrova.

Můj chirurg odešel do Madridu!
By in

Můj chirurg odešel do Madridu!

Dnes jsem byla objednaná na 2 vyšetření v nemocnici. První – na ošetřovně – trvalo zhruba minutu a spočívalo v tom, že sestra zkušeným okem pohlédla na jizvu a doporučila začít ji masírovat. Při odchodu z ošetřovny jsem se zeptala, před kterou ordinací mám počkat na traumatologa, což bylo druhé vyšetření. Sestra mrkla do počítače a sdělila mi že před žádnou, protože můj termín byl zrušen. „Jak to?“, divím se a ukazuju jako důkaz sms v mobilu (tady se veškeré termíny vyšetření přidělují a oznamují prostřednictvím esemesek). „Protože Tvůj operatér odešel pracovat do Madridu“, ona na to. „No a?“, nechápu souvislosti. Vzápětí se dozvídám, že jsem se ocitla v naprosto patové situaci, protože žádný jiný lékař se mě údajně nemůže ujmout… leda bych si vzpomněla, kdo byl druhým asistujícím chirurgem. „Cože?!? Já byla přece v narkóze!!!“ Sestra na mě zachmuřeně pohlédne a vyvolá ve mně nejasný pocit, že narkóza není omluvou. Že nejde o žádnou legraci pochopím ve chvíli, kdy dodává, že jméno druhého chirurga není uvedeno ani v operačním protokolu. 🤢

Sestra mi chce pomoct a telefonuje
na všechny strany, ve snaze zjistit, jak postupovat v tak komplikovaném případě, jako je ten můj. Po hodině ale konstatuje, že s TAK bezprecedentní a nepředvídatelnou  situací si vůbec nikdo neví rady 🤢.  Že na Lanzarote nejspíš není šance, že by nějaký jiný traumatolog posoudil stav mé zlomeniny 🤢 a budu se tedy muset buď spolehnout na vlastní úsudek a pocity, anebo se objednat na soukromou britskou kliniku. Ani já si nevím rady, napadá mě jediné – koupit si letenku do Madridu…

Nemocniční zřízenec mě  v pojízdném křesle a v totálním šoku odváží k východu z nemocnice a volá mi taxi. V okamžiku, kdy nastupuju, vybíhá z hlavní brány sestra a radostně gestikuluje – omylem se celou dobu dívala do jiné složky v počítači, nakonec ale tu dnešní kontrolu u jednoho z traumatologů přeci jen dohledala… 👍👍👍

Že jsem pak čekala ještě další hodinu, než se v systému našly mé rentgenové snímky, už byla těžká pohoda… 😆

Nekonečný příběh
By in

Nekonečný příběh

Ve skutečnosti měl náš dům už dnes vypadat jinak než na úvodní fotce. V pondělí se měly nainstalovat velké posuvné dveře na budoucí terasu, ale… sklenář dovezl jinou konfiguraci dveří, než jsme si objednali 🤢. A velmi se divil, proč trváme na své původní verzi, když „to přece zase TAKOVÝ rozdíl není…“

Podobných námitek už jsme za dobu stavby slyšeli nespočet, namátkou: 
No, a proč by nemohl být jeden schod O NĚCO nižší? 

Vždyť ta podlaha je TÉMĚŘ rovná…
Vám vadí, že je vybetonovaný vjezd TROCHU flekatý?
Nebojte se, domovní dveře většinou těsní tak dobře, že SKORO žádná dešťová voda dovnitř nenateče…
No, odpadní trubka je sice MALIČKO  zdeformovaná a vede JINUDY, než jste chtěli, ale proč by to mělo vadit?

A kardinální otázka, která při pohledu na obrázek níže napadne asi každého: Nevadí, že odpadní trubka z domu neústí do potrubí veřejné kanalizace ale do ZABETONOVANÉ jímky???

Taky přišli elektrikáři protahovat kabely… a vzápětí odešli, když zjistili, že štukatér zasádroval 8 krabiček pro vypínače a zásuvky tak dokonale, že aby je dokázali najít, musíme nejdřív doma projít fotodokumentaci z října loňského roku 🤢. I Vr. už je na konci sil.

V sekci VIDEO se můžete podívat na další část našeho klopotného postupu výstavby.

Nová mašina
By in

Nová mašina

Tak jsem si, přátelé, koupil novou mašinu! Už bylo na čase, dlouho jsem si nic nového nedopřál a začínal jsem mít absťák. Vstoupil jsem do prodejny a než jsem se stačil rozhlédnout, už u mě byl prodavač. Předvedl mi celý sortiment, seznámil mě s technickými parametry jednotlivých modelů a zvědavě vyčkával, pro který se rozhodnu. Jen jeden údaj – 150,160 či 170 l – mi nebyl úplně jasný, že by obsah nádrže? Pak mi dal na výběr mezi modrou a červenou barvou a jasně, že jsem bez zaváhání sáhl po červené. No řekněte, přátelé, není to opravdu krásný stroj?

P.S.: A pak, že si chlap neumí udělat radost! 😄

Napsal Vr.

Peter má pravdu!
By in

Peter má pravdu!

Přátelé, vy co už jste postavili, právě stavíte, anebo teprve budete stavět asi dobře víte, že je důležité věci spojit!

Při stavbě domu se postupně betonují jednotlivé vrstvy: základový beton, beton do desky, případně vrstva anhydridu na zalití trubek podlahového topení, je-li křivý podklad tak další vrstva samonivelační stěrky, pak lepidlo na dlažbu, atd.

I v Česku platí oblíbené rčení stavbařů: „co je pod betonem není vidět“ a natož tady! Jenže… neplatí to tak úplně, ďábel je totiž skrytý, v detailu!

Kamarád Peter dobře ví, že když zedníci špatně udělají vrchní vrstvu betonu, deska se zkroutí, nespojí s betonem pod ní a při chůzi to pak bude dunět jako v tunelu.

A Peter má pravdu: naši zedníci se vykašlali na solidní očištění betonového podkladu – v duchu hesla já to nezaflákal, tak proč bych to měl čistit “zrovna já”.  Štukatér nakydal na podkladový beton plkance štuku a pak odešel, aniž by po sobě uklidil. Naši zedníci nechali ztvrdlé bílé hromádky tak, jak byly, a jednoduše na ně položili další – finální – vrstvu betonu. Po pár dnech – v pátek – na ni koukám a nevěřím vlastním očím: v betonu se na mě šklebí prasklina dlouhá 4 metry a beton je vzedmutý do mostu, že by pod ním mohly jezdit tramvaje!

A jako na potvoru (ale tak to bývá vždycky), je to zrovna v místě, kde budou velké posuvné skleněné dveře na terasu, a jako by to ještě nestačilo, právě ty mají v pondělí přijít namontovat. Co dělat, od toho jsem tady přece já, šéfhasič všech možných průserů… (pardon). Nezbylo mi tedy nic jiného než v neděli vyrazit na stavbu, tu bouli v podlaze vybourat, odřezat beton, namíchat si speciální opravnou směs a podlahu v celé délce otvoru pro dveře vyspravit. Co vám budu povídat, skvélý program na neděli…

Napsal Vr.

I toto je Lanzarote
By in

I toto je Lanzarote

Ano, vypadá to spíš jako rozbombardovaná Sýrie, ale je to Lanzarote. Skelety rozestavěných hotelů tady trčí z doby stavebního boomu, který předcházel krizi v roce 2008. A bohužel, přesně tohle uvidíte z hlavní silnice při příjezdu do vyhlášeného letoviska Costa Teguise z Arrecife. Četné trosky příliš ambiciózních projektů lemují velký kus cesty a s Vr. se jen domýšlíme, jaké pocity musí tento pohled vyvolávat v turistech, kteří trasu absolvují poprvé cestou z letiště … Připadá nám, že zdejší podnikatelé, investoři ani politici obecně nemají realistickou představu o velikosti, resp. malosti ostrova Lanzarote. Svědčí o tom – mimo jiné – počet postavených a brzy poté zavíraných obchodních i sportovních center a muzeí a dále počet nově budovaných obchodních i sportovních center a muzeí.

Jedním takovým doslova ukázkovým příkladem je Isla de Fermina v moři přímo proti Grandhotelu v Arrecife, kde se už více než 50 let! nepřetržitě budují, bourají a přestavují kapacity pro volnočasové aktivity občanů. Jelikož žádný projekt se nikdy nepodařilo zahájit a současně dokončit za téže politické garnitury, rozestavěný projekt vždy převezme další politická reprezentace a ve snaze zviditelnit se, ho změní. Jenže…  protože ani ona nestihne dobudovat svou představu, jak by měl areál vypadat, vznikají zde donekonečna střídavě zárodky sportovních, lázeňských, kulturních, uměleckých… a opět sportovních atd. pavilonů. Takže jediní, kdo místo už mnoho let nelegálně využívají, jsou skejťáci, narkomani a vandalové.
 

Fotoreportáž X.: Co nového na stavbě
By in

Fotoreportáž X.: Co nového na stavbě

V současné době trávím dny převážně doma střídavě v posteli a v kolečkovém křesle a na stavbě jsem vzácným hostem. Proto pokaždé, když tam zavítám, vidím výrazný posun stavby. Skoro se mi zdá, že to Vr. jde beze mne rychleji.

Chodník z tištěného betonu
Srovnání terénu před domem

Montáž oken – docela vzrušující akce, mrkněte do sekce VIDEO