… a to je přesně náš případ. Představte si, přátelé, že mezi ty nemehla, co si nedokážou natřít vlastní dům a o kterých jsem se zmiňovala před třemi týdny, patřím i já… Při posledním třetím nátěru jsem spadla ze zídky a zlomila si krček stehenní kosti. Už jsem po operaci a dokonce – po dvou dnech v nemocnici – i doma. Pokud patříte ke stejné generaci jako já, tak jste asi hodně překvapení, protože to není tak dávno, kdy byl tento úraz častou vstupenkou na hřbitov. Ale to už neplatí. Pokud jste mladí 😊 a v dobré kondici, na Lanzarote vás dva dny po operaci propustí do domácí péče (možná aby vás nemuseli dál živit 😊) a můžete dělat prakticky všechno kromě zatěžování operované nohy. Tím prakticky všechno myslím například i řízení auta s manuální převodovkou, což jsem si vyzkoušela hned dnes ráno.
Zlomenina krčku stehenní kosti se projevuje několika typickými symptomy:
- noha se zkrátí,
- noha se vybočí do strany,
- noha otéká či mění barvu,
- na nohu se po pádu pro bolest už nepostavíte.
Ovšem pokud ani jeden z výše uvedených příznaků nemáte – jako například já – ještě to neznamená, že se vám uvedený malér nepřihodil. Já jsem si možnost jakékoli zlomeniny zpočátku vůbec nepřipustila, ještě srdnatě a se zatnutými zuby dodělala práci, převlékla se, za pomoci Vr. se dobelhala do auta a po příjezdu domů hodně dlouho váhala, zda zavolat ambulanci.
Co se týče pobytu v nemocnici, musím přehodnotit svůj někdejší příspěvek z konce roku 2019 o tom, že zdravotní péče na Lanzarote nemá valnou úroveň. Přinejmenším urgentní péče je na velmi dobré úrovni, a jediná zdejší nemocnice Hospital Doctor José Molina Orosa je moderní, dobře vybavená diagnostickými přístroji, lékaři jsou erudovaní a pro pacienty jsou připravené jedno a dvoulůžkové pokoje s veškerým komfortem. Jedinou poněkud prekérní záležitostí pro mě byla naprosto neočekávaná skutečnost, a to, že drtivou většinu středního a pomocného ošetřujícího personálu tvoří namísto zdravotních sester zdravotní bratři. Že by rovnost pohlaví v praxi? Nic proti nim, byli velmi ohleduplní a decentní, jen v situaci těsně před operací a bezprostředně po ní, kdy je člověk víceméně bezmocný, by mi bývala přišla vhod spíš přítomnost žen…
A ještě jedna úsměvná zkušenost – zdravotní bratři se o péči o mě doslova rvali. Důvod ale asi neuhodnete: chtěli si totiž s cizinkou procvičovat angličtinu 😊. V mém případě ale měli smůlu, protože já jsem si zase naopak chtěla procvičovat španělštinu, a tak jsme se při každé nové směně s dalším ošetřovatelem chvíli přetahovali, jakým jazykem se budeme bavit 😊. A vám, co mě znáte, je určitě jasné, jak to dopadlo. Výsledkem je, že jsem se naučila několik nových výrazů, např. pro základní lidské potřeby, a dále podložní mísa, berle, či infúzní set. Teď mě ovšem rychle nenapadá, kde v civilním životě bude příležitost je použít 😊.