Zatímco komunita technologických nadšenců se ráda blýskne nejnovějším iPhonem, dobře situované dámy kabelkou značky Louis Vuitton, ekologicky založené dámy kousky udržitelné módy, např. z kávového lógru, a mnoho chlapů žihadlem na čtyřech (případně dvou) kolech, u nás na Lanzarote jsou ukazatelem „prestiže“ a vkusu kamenné zídky. A nutno dodat, že není kámen jako kámen. Největšímu obdivu a oblibě se těší kámen skořicové barvy (tzv. piedra canela), který je však v současné době prakticky nesehnatelný, ač to na ostrově tisíců zídek, kde na první pohled není prakticky nic jiného než kamení, zní absurdně. Uvedený kámen je na Lanzarote v současné době již chráněný jako kulturní dědictví, takže se nesmí těžit a na povrchu se vyskytuje jen ve starých polorozbořených ruinách a zídkách, které je jednak zakázáno rozebírat, a za druhé – a to hlavně – i kdybyste se rozhodli zákaz ignorovat, většinou k nim nevede žádná cesta, kudy byste mohli kameny odvézt. Prakticky jedinou možností, jak tento druh kamene získat, je dovézt si jej z Fuerteventury, kde se ještě smí těžit, ovšem dovedete si asi představit, na kolik by vás taková zídka přišla…
Nám se zatím podařilo sehnat 3 náklaďáky druhého „nejcennějšího“ typu kamene, a to prostřednictvím našeho bagristy. Jeho vyjednávání s „majitelem kamene“ byla pokaždé zdlouhavá a my prožívali dny napětí a nejistoty, zda si dotyčný nakonec transakci nerozmyslí. Když 
nakonec „kamenný poklad“ úspěšně přistál na našem pozemku, pokaždé z něj vyčnívalo něco, abych tak řekla nepatřičného, co příliš nenasvědčovalo tomu, že kámen pochází z lomu, např. zbytek zetlelého trámu, zprohýbaná rezavá konvička, anebo v posledním případě staré dlouhé pánské spodky… 😊
Další, mimořádně důležitou vlastností kamene – kromě barvy – je, zda se osekáním docílí rovných ploch a rohových úhlů. Styl a design zídek je tu minimálně stejně důležitý jako styl a design domů. Tomu odpovídá i skutečnost, že za zídky často zaplatíte téměř tolik, jako za dům. V minulosti se většinou stavěly ničím nezpevněné tzv. „suché“ zídky a místní v jejich budování zejména ve svazích dosáhli takového mistrovství, že mnohé z nich se ani po mnoha desetiletích nebortí a neodpadávají z nich kameny.
Někteří stavebníci věnují zídkám tolik úsilí, času a peněz, že je to z našeho pohledu zcela neúměrné. Příkladem je náš soused policajt Marío, jehož četné zídky kolem celého domu už více než rok budují 2 kameníci a ke dnešnímu dni spolykaly už 16 kamiónů kamene. Zatímco my téměř postavili dům, jeho zídky nabývají čím dál grandióznějších (na náš vkus až monstrózních) rozměrů a zatím se nezdá, že by se práce chýlily ke konci. Vzhledem k tomu, že mzda 1 kameníka činí 85 Eur/den, lehce si spočítáte, na kolik už souseda zídky přišly jen za práci. Ovšem, samozřejmě, prestiž policie je nutné na něčem demonstrovat… 😊