Na spoustu dotazů, proč jsme si nevybrali pro život raději La Palmu, když je tady tolik zeleně a vláhy, po pravdě odpovídáme, že na náš vkus je tady obojího až příliš a místní zeleň je těžce vykoupená spoustou přeháněk, mrholení, nízké oblačnosti a mlhy, tedy všeho, co z duše nesnášíme.
Dalším důsledkem všudypřítomné vlhosti je, že tady bují nejen okrasné rostliny a lesy, ale také mechy, houby a plísně, a to až s neuvěřitelnou rychlostí. Jen pro představu: rohy koupelny naší vilky (ve slunné části La Palmy), které byly v době našeho příjezdu zářivě bílé (zárodky plísní jsou první věcí, kterou v každém ubytování kontrolujeme), za pouhých 9! dnů pokryly skvrny černé plísně jako důsledek sprchování 
.
Také už nám, milí přátelé houbaři, nemusíte posílat fotky košíků plných cenných úlovků s provokativními otázkami, co jsme nasbírali my. Odteď už víme, že zatímco v Česku se jezdí na houby do křivoklátských lesů či jižních Čech, na Kanárských ostrovech se vyráží na La Palmu 
.
Pokud máte v úmyslu vypravit se někdy na La Palmu a užít si slunce, zvolte jednak léto či podzim a dále západní pobřeží, nejlépe Puerto Naos či Tazacorte, případně vesnice nad nimi, ale níže než El Paso. Větší část oblačnosti, kterou horský masív tohoto ostrova přitahuje, zůstává nad východní částí ostrova. Velkou roli tady hraje taky nadmořská výška – některé domy zůstávají doslova navždy uvězněny v mracích (mlze).
A ještě jeden tip na výlet do dvou míst, která jsme navštívili poslední den – Puerto Naos a La Bombilla – která jsou od sebe vzdálena po silnici necelý kilometr, ale sociálně, architekturou, atmosférou… světelné roky. Puerto Naos je na zdejší poměry celkem mondénní 
letovisko s vynikajícími podmínkami pro paragliding. La Bombilla na nás naopak na první pohled zapůsobila dojmem někdejší oázy hippies či jiné alternativní komunity, ale jedná se prý jen o jednu z nejstarších a dodnes autenticky vypadajících rybářských osad. V každém případě tady uvidíte spoustu kuriózních miniaturních příbytků vybudovaných s velkou dávkou improvizace a originality.
Dnes se vracíme domů a jedno víme s naprostou jistotou: La Palma se naším zaslíbeným ostrovem nestane. Znovu jsme si ověřili, že bychom náš milovaný Lanzarote za žádný jiný ostrov neměnili. Což je velké štěstí, protože – představte si, přátelé, že bychom 3 měsíce před dokončením domu zjistili, že jsme ho postavili na špatném ostrově… 