… je mimo jakoukoli diskusi druhým nejzásadnějším a zcela dominantním principem zdejšího stavebnictví. Kromě elektrikáře, který jako jediný odvedl svou práci precizně a včas, všichni ostatní řemeslníci všech možných odborností, kteří se zatím vystřídali na naší stavbě, byli principem „přibližnosti“ přímo posedlí.
- Zedníci udělali všechny překlady „přibližně“ ve stejné výši, takže 3 z nich byly o 4,5 cm výš, než ostatní a snížit je bylo poměrně komplikované.
- Taktéž výšku oken trefili zedníci „přibližně“, to znamená že některá se přizdívala a jiná trochu osekávala.
- I instalatér přes podrobné výkresy a technickou specifikaci sanitární keramiky, které od nás obdržel, umístil odpady pro jednotlivé mísy „přibližně“, takže se polovina z nich musela předělat.
- „Přibližně“ stejně široké máme také jednotlivé dveřní otvory, ale vzhledem k tomu, že rozptyl rozměrů se pohybuje „pouze“ mezi 79 – 91cm, skoro se stydím to zmiňovat.
- Teď s velkým napětím čekáme jak moc „přibližně“ se podaří trefit výšku podlahy, kde – vzhledem k výšce dveřních i okenních otvorů, odpadům, izolacím apod. – není moc prostoru pro toleranci ani improvizaci.
Abychom se z toho úplně nepomátli, začali jsme zase podnikat výlety na sopky. A taky je v plném proudu další podzimní cyklistická sezóna, která pro mě, bohužel, začala „přibližně“ ve stejném stylu jako vloni… 
P.S.: Najdete na fotce Vr.?