… a španělská královská rodina není výjimkou. A tak mě napadlo, že bych vás, přátelé, mohla v mezidobí mezi jednotlivými etapami výstavby, také seznámit trochu blíž s některými členy královské rodiny a jejich osudy a skandály, protože některé postavy jsou skutečně velmi rázovité a jejich životní příběhy, myslím, mimořádně zajímavé.
Juan Carlos I., dnes již král „ve výslužbě“ (emeritní) je velmi sympatický chlapík, který si uměl získat davy neokázalým až lidovým vystupováním a nekomplikovanými projevy k veřejnosti (zlé jazyky to přičítaly jeho nepříliš pronikavému intelektu). Po většinu svého vládnutí, které trvalo téměř čtyři desetiletí, byl respektovaný a všeobecně oblíbený a v mladším věku navíc velmi šarmantní chlap. Celý jeho život však lemují větší i menší poklesky osobního i finančního rázu a navíc smůla, že se na něho vždycky všechno provalí. 😊 Jedním z těch bezesporu větších bylo zastřelení – údajně nešťastnou náhodou – mladšího bratra Alfonse, když bylo Juanu Carlosovi 18 let. Vzhledem k tomu, že se rodina z pochopitelných důvodů snažila tragickou nehodu ututlat a žádní svědci události nebyli, zřejmě už se nikdy nezjistí, co se tenkrát vlastně stalo.
Celoživotní zábliba ve zbraních stála Juana Carlose nakonec i trůn a zapříčinila jeho vynucenou abdikaci. To když se přišlo na to, že v roce 2012, když Španělsko sužovala těžká ekonomická krize, a navíc poté, co veřejně odsoudil lovy divokých zvířat pro zábavu, odjel s milenkou do Botswany na lov lvů. Celý výlet by byl pravděpodobně proběhl v naprostém utajení, nebýt toho, že král si během lovu při pádu zlomil kyčel.
Stejná smůla provázela i jeho vztah s manželkou Sofií (řeckou princeznou), resp. jeho četné nevěry, z nichž několik se mu nepodařilo ututlat. Královna Sofie tuto potupu Juanu Carlosovi nikdy neodpustila, a proto královský pár už od roku 1976 nesdílí společné lože (jak mohou zpravodajci o královské rodině vědět takové detaily?) a plní společně pouze formální povinnosti spojené s královským majestátem.
Dopis, ve kterém emeritní král oznamuje své rozhodnutí opustit Španělsko, obsahuje rovněž pasáž, ve které zdůrazňuje, že po celých téměř 40 let svého panování mu vždycky leželo na srdci nejvíce ze všeho dobro Španělska. Vyšetřovatelé prověřující původ 65 miliónů Eur na tajných kontech ve švýcarských bankách, které pravděpodobně pocházejí z provizí firem, však tomuto emotivnímu vyjádření prý tak úplně nevěří. 😊
Na druhou stranu se historici i politologové shodují v názoru, že přínos Juana Carlose I. při přechodu Španělska od autoritativního režimu generála Franka ke konstituční monarchii a demokracii je zcela nezpochybnitelný a bez něho by „historie byla jiná a zřejmě ne lepší.“
Ilustrační fotografie jsou, samozřejmě, vypůjčené ze španělských zdrojů.