Byznys snů
By in

Byznys snů

Na rozdíl od smlouvy s první firmou –  kterou jsme vzápětí zrušili – smlouvu s druhou vybranou firmou jsme nakonec ani nepodepsali, protože se ukázalo, že nás chce taky ošulit a kromě práce a materiálu nám naúčtovat i helmy, vesty, rukavice, opasky a snad i spodní prádlo svých dělníků.

Jednou ze zásadních – a přitom tady na Lanzarote absurdně předražených – nezbytností stavby je mobilní WC. Existuje tu jediná firma s monopolem na jejich pronájem a nezakrytě toho využívá. Jasně, druhou možností je kabinu si koupit, ale pak vás zase stejná firma bude dřít z kůže za její pravidelné čištění. Ať sečtete cenu pronájmu, či cenu za pořízení + čištění, v obou případech se dostanete na částku mnoha tisíc Euro za 8 měsíců, což je navíc asi nerealisticky optimistický odhad doby výstavby.

A tak nás napadlo, zda bychom místo pronájmu mobilního WC nemohli  dělníky určitým finančním bonusem motivovat k tomu, aby během dne využívali WC některé z místních hospod, ale na inspektorátu práce by to prý neprošlo. 😊

Hygiena nade vše
By in

Hygiena nade vše

Dnes je sice 1. dubna, tedy Apríla, ale následující řádky opravdu nejsou vtip. Na Lanzarote máme ke dnešnímu dni 59 infikovaných osob. Nechápeme, jak je to možné, když místní obyvatelé velmi úzkostlivě dodržují veškerá hygienická doporučení. Posuďte sami:

Před pár dny jsem čekala ve frontě před malým místním obchodem s potravinami a krátila si čas pozorováním ojedinělých chodců. Jedním z nich byl i chlapík obtěžkaný několika igelitovými taškami, evidentně se vracející domů z nějakého jiného supermarketu. Pečlivě nasazená rouška zahalující většinu obličeje a latexové rukavice dávaly tušit, že s hygienickými pravidly je obeznámen velmi dobře. Došel k domovním dveřím svého domu a zůstal bezradně stát před panelem s tlačítky pro zadání kódu. Chvilku přemítal a pak na to přišel: ramenem si stáhl roušku pod bradu a kód suverénně vymačkal jazykem!