Spousta mých bývalých studentů nejspíš nikdy nezapomene, jak nesmlouvavě jsem od sebe odháněla každého, kdo dvakrát po sobě smrknul do kapesníku, natož zakašlal. Pokud nastydlý nebožák nechtěl opustit učebnu, musel si nasadit roušku (za tím účelem jsem mívala v šuplíku neustále několik látkových kousků, které jsem doma prala… doby se vracejí) a sednout si do nejvzdálenějšího kouta místnosti. Leckomu to připadalo přemrštěné a tak trochu ponižující. Posměšné poznámky a námitky, že je to „jen“ rýma či viróza, jsem odrážela argumentem, že je pouze otázkou času, kdy přijde nějaká celosvětová epidemie, pak se roušky budou hodit všem, tak si pojďme zvykat na jejich nošení. Vzpomínáte, přátelé?
Pár faktických informací z tohoto týdne:
- Dnes (sobota) překročil počet nakažených koronavirem 25000 a 1326 osob zemřelo (víc než celkový počet pozitivně testovaných v Česku) …
- Soukromé nemocnice byly už před týdnem vládním dekretem převedeny do systému státního zdravotnictví a podřízeny pokynům Ministerstva zdravotnictví.
- Továrna automobilky Mercedes, která je největším zaměstnavatelem v Baskicku s více než 5 tisíci zaměstnanci, přerušila v pondělí až do odvolání výrobu.
- Osobám v tíživé situaci byly odloženy splátky hypoték.
- Domácnosti s nakaženými osobami mají přestat třídit odpad a odkládat vše do směsných kontejnerů.
- V Madridu byl nařízen zákaz pořádání civilních svateb.
- Vláda vyčlenila 200 000 miliónů Eur na opatření mající za cíl zmírnit dopad epidemie koronaviru.
- Mnoho majitelů psů se vrhlo na nové výnosné podnikání: pronajímají své mazlíčky těm, co žádného psa nemají, aby se aspoň na chvíli mohli dostat legálně ven z bytu z důvodu venčení psa. Cena za „pronájem“ činí většinou kolem 50 Eur.
- Ve středu večer pronesl projev k občanům král a všechny nás ujistil o tom, že epidemii společně úspěšně zvládneme.
- V některých nemocnicích v Madridu přistoupili z důvodu nedostatku lůžek a lékařského materiálu k nutnosti „třídit“ pacienty…
- Nejpozději do týdne se musí zavřít veškeré hotely v celém Španělsku.
A tak si s Vr. říkáme, že mimořádná situace, kterou nikdo z nás nikdy předtím nezažil, třeba aspoň vnímavější a duchovně založené povahy inspiruje k zamyšlení nad hodnotami a smyslem našeho současného života. Že tato nucená zastávka v poklusu labyrintem každodenních povinností leckoho možná přiměje přehodnotit svůj žebříček priorit. Že – obrazně řečeno – by každý z nás mohl v těchto dnech vykonat jakousi virtuální Svatojakubskou pouť.