… s nekonečnými průtahy kolem našeho stavebního povolení…
Tino nám s mnoha omluvami vysvětlil, že na délce řízení o vydání našeho stavebního povolení se podepsala až neuvěřitelně smolná souhra okolností. Nejprve bylo léto, které trvá do konce září, když pak Miguel konečně sesmolil své poznámky, jediná právnička radnice právě ukončila pracovní poměr a neexistoval nikdo jiný, kdo by to úřední lejstro mohl podepsat. Poté, co nastoupil nový právník a doklad podepsal, sekretářka si vzala volno, protože jí umřela matka, takže nebyl nikdo, kdo by lejstro odnesl na poštu…
Tím to ale neskončilo… Minulou sobotu se sice radní sešli, ale nakonec řešili daleko závažnější záležitost než naše stavební povolení, a to konkrétně: kam umístit tzv. fialové stánky (Puntos violetas), ve kterých budou dobrovolníci školit obyvatele, jak vypadá opravdová rovnost pohlaví a jak správně rozpoznat sexuální agresi, zejména při různých lidových slavnostech. Dále budou dohlížet na to, aby při slavnostech nezaznívaly sexistické řeči a rozdávat brožurky se vzorovými pravidly pro styk nejrůznějších pohlaví. A konečně budou poskytovat psychologickou pomoc těm, kteří se stali obětí sexistického útoku ať už proto, že se na školení vybodli, či si brožurku včas neprostudovali. Ach jo, a nám připadaly veškeré slavnosti, které jsme tu zatím viděli, jako bezprostřední a nefalšovaná zábava celkem rozumných, veselých a bezstarostných lidí… slovy obchodního domu Globus, že prostě „tady je svět ještě v pořádku“. Samořejmě je nám jasné, že v porovnání s bojem proti sexistickým predátorům není vydání našeho stavebního povolení – třebaže v tomto okamžiku zpožděné už o víc než 10 měsíců – pro radní žádné téma.
ALE: Naprosto neočekávaně jsme toto pondělí z radnice přeci jen obdrželi jakýsi dekret… na základě něhož už „smíme“ zaplatit poplatky 
. Cože stavět? To prý zatím rozhodně NE!!!