Proč zrovna palmu?!?
By in

Proč zrovna palmu?!?

Včera jsme těžce zarmoutili našeho souseda, ke kterému jsme vyrazili pro cenné rady jak začít „farmařit“. Soused je zahrádkář, náš zájem ho potěšil a hned začal vypočítávat, co všechno nám v Maguezu – na rozdíl od celého zbytku ostrova  –  vyroste: ovoce, zelenina, luštěniny, prostě na co si vzpomenete. Některé plody, které jmenoval – např. třešně – by nás tady ale zasadit rozhodně nenapadlo. A pak nastal klíčový okamžik, kdy se zeptal, co plánujeme zasadit jako první. Naše odpověď, že palmu, ho naprosto šokovala. Palmu?!? Proboha, proč zrovna palmu?!? vyhrkl napůl zděšeně a napůl nevěřícně a nám bylo jasné, že jsme v zásadní zkoušce zcela propadli. Po dalších pár větách jsme pochopili, že 1) palma je rostlinný predátor, který ze širokého okolí vyčerpá veškerou vodu a minerály, takže okolní rostliny skomírají, 2) zasazením palmy žádného souseda nepotěšíš, 3) zasazením palmy dáváš najevo estetické cítění neandrtálce a naprostou absenci fantazie, když si sázíš do zahrady něco, co tady všude kolem volně roste. Když uviděl náš smutek v očích, slitoval se nad námi a připustil, že pro Středoevropany snad může palma mít určité kouzlo a když jich uprostřed toho velkého pozemku (asi aby necucaly vláhu z přilehlých zahrad) pár zasadíme, místní to přežijí.

Toho večera jsme odjížděli z parcely s pocitem, že jsme jako nová krev v Maguezu na celé čáře zklamali.

Jo, a s tím plotem si asi budeme muset pospíšit, zjistili jsme totiž, že náš pozemek zřejmě už dlouhá léta slouží k venčení psů celé vesnice.

Plot
By in

Plot

Původně měl být tvořen kamennou zídkou, které jsou tady všudypřítomnou součástí krajiny. Jenže když nám Juan Carlos zaslal kalkulaci, ze které se nám protočily oči, náš první závěr byl, že nás chce jako cizince oškubat. Ale tak nějak nám to na místní lidi – ani jeho osobně – nepasovalo. Inu, zjistili jsme si cenu kamenů a malty, Vr. vzal tužku a spočítal to a došel jen k nepatrně nižší cifře. A to ještě za předpokladu, že si plot postavíme sami. Abychom to do detailu promysleli, otevřeli jsme si láhev vermutu a než jsme ji dopili, měli jsme jasno: jedná se o necelých 250 m zídky, na kterou bude zapotřebí cca 300 m3 kamenů a několik tun malty, tak o co jde…

Druhý den nás počáteční odhodlání přešlo a shodli jsme se, že zídka s výše uvedenými parametry je nad naše síly. Současně byl Vr. pověřen úkolem vymyslet jiný typ plotu, který bude zapadat do zdejší krajiny, realizovatelný vlastními silami a cenově dostupný. A protože je můj muž mimořádně konstrukčně zdatný, hned druhý den přišel s nápadem, že zídku o polovinu snížíme, bude tzv. suchá, čímž odpadne malta, do ní zabudujeme dřevěné sloupky a mezi nimi natáhneme kari síť. Jsem nadšená: plot bude vzdušný, estetický a rychle hotový.

Lanzaroťané, kupujte přírodní protein!
By in

Lanzaroťané, kupujte přírodní protein!

Přátelé, mám úžasnou zprávu. Včera jsem byla na nákupu a nic nenasvědčovalo, že by se měl jakkoli lišit od jiných nákupů. Navlékla jsem si lyžařské ponožky a huňatý svetr – tyto módní kousky vozíme trvale na zadním sedadle pro případ, že se rozhodneme zajít do klimatizovaného supermarketu – popadla vozík a vydala se na ne moc vzrušující, ale nutnou misi jednotlivými uličkami mezi regály. Když jsem dorazila k chladícím skříním s mléčnými výrobky, seděly na jedné polici kelímky, které jsem ještě neviděla s nápadným označením „Novinka“. Jelikož pořád s Vr. paseme po nějakém výrobku, který by aspoň trochu připomínal měkký tvaroh (který je asi jednou věcí, která nám tu fakt chybí), tak jsem hned jeden koupila v naději, že to třeba tentokrát opravdu bude ON. Ale moc jsme si od toho neslibovali, protože podobných kelímků s názvy „Quark“, „Queso fresco“, „Philadelphia“ apod. už jsme vyzkoušeli habaděj. Hned jak jsme přijeli domů, vrhli jsme se na náš nový úlovek, a – hádejte co – KONEČNĚ to byl ON!!! Sice mu dali nevábný název „Přírodní protein“, ale to je fuk. Teď se jen bojíme, aby HO kupovalo dost lidí, aby HO nevyřadili ze sortimentu.

Seznam výrobků, které jsou v Česku běžné a tady je prostě neseženete, se tedy k mé velké radosti prakticky s každým dalším nákupem tenčí. Jen kapusta (ale růžičková kapusta se občas vyskytuje), kysané zelí a mák stále zůstávají neobjeveny.  

P.S. Titulní obrázek zachycuje vzácný okamžik nakládání lahví Plzeňského Prazdroje, které se v rámci jakési propagační akce objevily v jednom supermarketu. Výborně poslouží jako milá pozornost (nikoli úplatek!) pro místní, kteří by nám mohli být nějakým způsobem užiteční.